Již v urbáři z roku 1584 byl u obce Malý Kozí Hřbet uvedený Jakub Zitny Mlynarsch,což v němčině znamená Jakob Kornmüller.V berní rule z roku 1654 byl uveden Lukas Kerenmüller,který provozoval vlastní mlýn se dvěma převody.
Obhospodařoval 8 strychů půdy (1 strych (korec nebo také jitro) = 0,28 ha = 2837 metru čtverečního) z nichž byly 2 strychy se zimním ovocem a 3 strychy s letním ovocem.Choval 2 voly,5 krav a 7 telat.
Kornmühle měl také jako svobodný statek udělenou výsadu.Dne 3.října 1656 mlýn vyhořel.
Usedlost má za sebou velmi proměnlivý osud.Začátkem 19.století jej Kornmüller prodal Kordikovi.Na mapě z roku 1878 se mlýn objevuje pod jménem Kordikenmühle:Pravděpodobně prodávající získal sousední Scherlmühle,ale není známo,jestli koupí nebo sňatkem.Z nivy pojmenované "Die Mälzerin",která ležela vlevo od cesty z Kornmühle do Pilsenhofu,si část ponechal a začlenil ji k Scherlmühle.Kordik poté v 80.letech mlýn prodal baronu Spaunovi z Klášterského Mlýna,který jej nechal zapsat do pozemkové knihy na jméno jeho manželky Auguste.Od té doby byl mlýn nazýván Augustenmühle.
V roce 1891 byl mlýn spolu s hospodářskými budovami opět zničen požárem.Baron Spaun postavil na spáleništi strojní mlýn se třemi převody a dvěma válcovými stolicemi.Byla zařízena všechna potřebná vybavení jako jsou válce (které byly z tvrzené litiny /vyráběly se i porcelánové,pro mletí zvláště jemných mouk/,opatřeny rýhováním a poháněny přes převod,který zaručoval,že jeden válec se otáčel 2,5 rychleji než druhý,díky čemuž docházelo mezi válci k drcení produktů...Tzv.české složení,byl jednoduchý mlecí stroj s jedním párem mlecích kamenů-horní se otáčel,spodní ne) a rovinný vysévač (který rozděloval krouživým pohybem rozdrcenou směs na hrubou drť,krupici a mouku přes vodorovně zavěšená síta-hrubá mosazná nebo jemná hedvábná,čímž se produkty třídily).Výkonnost provozu činila dva vozy obilí týdně.Mlýn běžel 10 let a poté byl zastaven,jelikož se jeho provoz stal neziskový.Hlavním důvodem tohoto úpadku byla návratnost zpracovávaného oblilí,protože dovážení a odvážení meliva bylo příliš nákladné.
Poté,co byl mlýn roku 1938 prodán sedláku Franzi Kelnhoferovi,byl provoz více zemědělský.Nový majitel opustil podružský domek čp.2 (cca 400 metrů od Kornmühle,vpravo při cestě na Karlinu Pilu),který se rozpadal a stal se neobyvatelným.Ale ukázal se jako zdatný hospodář a věnoval se hlavně chovu hospodářských zvířat.S rozlohou 53.75 ha pozemků byl dvůr druhý největší v obci Kozí Hřbet.
V roce 1946 byla rodina Kelnhofer odsunuta do Karlsruhe.Po krátkém pobytu zde,se přestěhoval Franz Kelnhofer s manželkou a dvěma syny do vsi v Bavorském lese,kde manželé pracovali v lese.Manželka,rozená Seidl,pocházela ze Žežulkova Dvora.V roce 1955 znovu získali zemědělské hospodářství a opět stavěli a budovali.Kvůli vzniklé finanční zátěži,pracoval Franz Kelnhofer u vrtné společnosti.Manželka a syn Reiner obstarávali statek.Dne 8.ledna 1968 Franz Kelnhofer zemřel kvůli závažnému onemocnění žaludku.Na jeho nekrologu u hrobu je psáno:"Franz Kelnhofer byl typ původního šumavského sedláka-velmi čestný,pracovitý a málomluvný kráčel životem svou upřímnou cestou.Nyní,když jeho srdce přestalo tlouci,myslete na jeho vždy skromnou povahu,oddanost práci a poděkujte za jeho služby,které poskytl nám všem".
(info z knihy A.Anderleho a z článků Viktora Laiky)
x x x
Mlýn stál v nadmořské výšce 610 metrů. Název obdržel patrně po jeho zakladateli z rodu Kornmüller. Dle jeho pozdějších vlastníků nesl název Kordikenmühle (po mistru mlynářském Hynku Kordíkovi) nebo později Augustenmühle (po Auguste von Spaun). Mlýnské budovy byly pravděpodobně ještě před rokem 1900 významně přestavěny a přibyl také hospodářský objekt se stájemi a opodál pila. Náhon začínal o zhruba 170 metrů jižněji hrází v korytě Losenice a stavidly na pravém břehu. V roce 1949 všechny objekty v areálu mlýna i k němu patřící hostinec čp.3 (vzdál.80 m.sev.) ještě stály celé, ale dům čp.5 (vzd.270 m.jižně) již neexistoval. O deset let později zůstávala jen mlýnice a pila. Roku 1964 zde nebyla již žádná budova. Nejvíce zachovalou památkou na mlýn je náhon - viz novodobé foto č.7, 8
a 9. Ve starších matrikách byl mlýn zapisován také jako "mlýn u města" nebo "Kornmil".
Prokazatelně již koncem 16. století byl mlýn v držení Kornmüllerů. Zástupci tohoto mlynářského rodu se zde vystřídali minimálně v sedmi pokoleních. Jmenovitě to byli: Jakob, Lukas, Lukas ml., Heinrich, Andreas, Blasius Johann, Josef. Tento Josef, poslední mistr mlynářský
z rodu v Kornmühle, někdy v letech 1840-42 prodal mlýn *Hynku Kordíkovi a přesídlil do vedlejšího Scherlmühle, kde pokračoval v mlynářské živnosti. V Scherlmühle jej následovaly v mlynařině další generace jeho potomků. Následující vlastníci Kornmühle po Kordíkovi jsou uvedeni v komentáři p. Vlčka. Kromě posledních původních majitelů Franze a Marie Kelnhofer, kteří měli syny Reinera a Franze, mlýn obývali ještě Pius Hofmann se ženou a dvěma dětmi.
*Hynek (něm. Ignaz) Kordík se narodil v roce 1813 ve tvrzi v malé obci Březí u Čachrova majiteli tvrze Janu Kordíkovi (rovněž vlastníkovi čachrovské tvrze a při ní vystavěném zámku - již neexistujícího) a Monice roz.Adler (dceři Tobiase Rafaela Adlera z Dobříše, skláři, zakladateli Antonínovy Hutě u Kvildy /název dostala po Tobiasovo prvorozeném synu Antonu Josefu, také nazývané Tafelbergská - dle vedlejšího vrchu nebo Tobiášova/ a Josefy roz.Pavlíčkové z Příbrami). Hynek se oženil již jako majitel Kornmühle v roce 1842 v Čachrově s Marií roz.Geisinger (dcerou Wenzela Geisingera, městského mistra zbojířského v Hammerschmiede čp.182 u Kašp.Hor ((jehož otec Franz, též místní mistr kovář/zbrojíř, měl manželku Marii Katharinu, dceru Andrease Kornmüllera, mlynáře z Kornmühle)) a Marie roz.Majdlové 1787 v Jindřichovicích, dcery mlynáře z Häuselmühle čp.180 u Kašp. Hor, dříve mlynáře v Jindřichovicích u Kolince). V letech 1843-54 se jim v Kornmühle narodilo pět dětí. Nejmladší z nich, Josefa, se provdala v roce 1877 na Mouřenci za Johanna Nep. Aussprunga, mistra mlynářského v novoměstečském mlýně - viz lokalita "Nové Městečko-mlýn". Hynek Kordík skonal v Kornmühle roku 1874 a o dva dny později byl pochován na kašperskohor-
ském hřbitově za účasti jeho staršího bratra Jana Václava Kordíka, toho času mouřeneckého faráře. Jeho manželka Maria zemřela ve mlýně o rok dříve.
Za držení Kornmühle "svobodnou paní" Auguste von Spaun byl od roku 1914 zdejším šafářem Johann Thurner a od r. 1919 měl správu hospodářství na starosti Johann Zettl, rodák ze Stodůlek (syn Jakoba Zettla, majitele stodůleckého čp.73 "Zettlhof" a Cäcilie Rosalie roz.Schmidt, selské dcery z téže obce čp.54 "Balthashof"). Johann, se ještě jako bydlící v Klášterském mlýně čp.3, oženil v roce 1909
v Kašp.Horách s Marií roz.Schmid 1889 v Prášilech, bydlící v Opolenci čp.22 (dcerou Ferdinanda Schmida, bydlícího v Prášilech čp.29 a Anny roz.Oberhohner ze Starého Srní). O dva roky déle po Johannu Zettlovi se do mlýna přistěhovala a pomáhala v domácnosti jeho mladší svobodná sestra Anna Rozalia Cäcilia.
(hlavní zdroje: portafontium.cz + A.Anderle)
