Historie
Obecná historie:
Mlýn zvaný Písečný vznikl na přelomu 18. a 19. století, neboť v registraci ovčárské rychty z let 1716–98 není o mlýnu žádná zmínka, až v tzv. knihách rustikálních smluv z let 1804–48 se uvádí dům s mlýnicí.
Prvním majitelem, a zřejmě i tím, kdo mlýn postavil, byl mlynář Dvoček. Jeho dcera Anna se provdala za mlynáře Františka Cabicara, jehož dědici po smrti 2. září 1828 byli vdova Anna, synové František a Vincenc i dcera Marie. Ti ho v roce 1842 prodali mlynáři Janu Hájkovi a ten 9. června 1847 Ignáci a Anně Danielovým z Pardubic. V podstatě však šlo o výměnu, neboť Hájkovi zase koupili mlýn Danielových. Dne 25. června 1857 se Ignácova dcera Anna provdala za mlynáře Jana Bydžovského, kteří na Písečném mlýně hospodařili až do své smrti (Anna Bydžovská zemřela 3. listopadu 1908 a Jan Bydžovský 2. října 1910 a pohřbeni jsou na hřbitově v Ovčárech). Jejich dcery Marie, Anežka a Žofie roku 1910 mlýn prodaly Adolfu Richterovi, vnukovi Františka Horského z Horskýsfeldu, majiteli kolínského velkostatku. Ten nechal v roce 1919 mlýn opravit a podle popisu tam tehdy bylo jedno mlýnské kolo na vodu o průměru 4,2 metru, loupačka, francouzský kámen a jedna válcová stolice. V roce 1922 mlýn krátce převzal stát, ale byl vrácen Adolfu Richterovi, po jehož smrti se majitelkami mlýna staly jeho dcery Zdeňka a Aglaja Richtrové, které ho vlastnily až do roku 1948, kdy byl znárodněn.
V roce 1950 mlýn koupil mlynář Tichý, který v něm pobýval až do roku 1973. To však mlýn již nebyl v provozu. Po Tichém se tu usadili Václav Brodský (do roku 1979) a Otta Hurda. Ten bývalou mlýnici přestavěl na rekreační objekt a mlýnské obytné stavení – staré 200 let – nechal zbořit.
Písečný mlýn dobře znal básník Jaroslav Vrchlický (vlastním jménem Emil Frída), který sem z Ovčár chodil za panem otcem i panímámou Bydžovských i za jejich třemi sličnými dcerami, aby si s nimi hrál.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn zvaný Písečný při potoku v Ovčárech u Kolína vznikl pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století, neboť v registraci ovčárské rychty z let 1716- 98, kdy v obci bylo 60 domů, o mlýnu zmínka není, zato v tzv. knihách rustikálních smluv z let 1804-48 se uvádí dům s mlýnicí.
Prvním majitelem a zřejmě tím, kdo mlýn postavil, byl mlynář Dvoček. Jeho dcera Anna se provdala za mlynáře Františka Cabicara, jehož dědici po smrti 2. září 1828 byli vdova Anna, synové František a Vincenc a dcera Marie. V té době měl Písečný mlýn hodnotu 182 zlatých a 30,25 krejcaru. Každé z dětí dostalo třetinový podíl, tj. 60 zlatých a 50,25 krejcaru a Anna Cabicarová právo výměnku. Když se znovu provdala do mlýna v Bohdanči u Pardubic na panství Choltice, výměnku na Písečném mlýně se vzdala.
Od roku 1842 byl na ovčárském mlýnu mlynářem Jan Hájek. Postupně vyplatil dědice, tedy dceru, syny a vdovu Cabicarovy, a stal se vlastníkem mlýna. 9. června 1847 on a jeho matka Kateřina prodali mlýn za 2 000 zlatých Ignáci a Anně Danielovým z Pardubic. V podstatě však šlo o výměnu, neboť Hájkovi zase koupili mlýn Danielových.
Dne 25. června 1857 se Danielova dcera Anna provdala za mlynáře Jana Bydžovského. Na Písečném mlýně v Ovčárech hospodařili až do smrti / Anna Bydžovská zemřela 3. listopadu 1908 a Jan Bydžovský 2. října 1910./ Jejich dcery Marie, Anežka a Žofie roku 1910 mlýn prodaly Adolfu Richtrovi. Byl to vnuk rytíře Františka Horského /1801-1877/, známého zemědělského odborníka, který sestrojil a zdokonalil různé hospodářské nástroje a nářadí. Jako ředitel schwarzenberského panství v Libějicích založil chmelnice, štěpnice, lihovar a olejnu. Proslulá v té době byla jeho Polní kázání.
Do mlýna zacházel od 4 let a na první školní prázdniny 1862 Emil Frída, budoucí básník Jaroslav Vrchlický
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
V roce 1919 byl mlýn rekonstruován. Tehdy tam bylo jedno mlýnské kolo na vodu o průměru 4,2 metru, loupačka, francouzský kámen a jedna válcová stolice. V roce 1922 mlýn převzal stát, ale za čas byla tato správa zrušena. Po smrti Adolfa Richtra se majitelkami mlýna staly jeho dcery Zdeňka a Aglaja Richtrové - až do roku 1948.
1930 Zdeňka Richtová (recte Richtrová)
Za druhé světové války zde hospodařil mlynář Janecký.
Po znárodnění mlýn koupil mlynář Tichý, který v něm pobýval až do roku 1973. To však jž mlýn nebyl v provozu. Po Tichém se tu usadili Václav Brodský / do roku 1979/ a Otta Hurda. Ten bývalou mlýnici přestavěl na rekreační objekt a mlýnské obytné stavení - staré 200 let - jednoduše zbořil.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Dvoček
- Cabicar
- Hájek
- Daniel
- Bydžovský
- Richtr
- Daniš
- Janecký
Historie mlýna také obsahuje:
1800 Dvoček
-1828 František Cabicar
1842 Jan Hájek
1847 Ignác Daniel
1857 Jan Bydžovský
1910 Adolf Richter
1930 Zdeňka Richtová (recte Richtrová)
1940 Janecký
1948-1973 Tichý
1973-1979 Václav Brodský
1979- Otta Hurda
Do Ovčár k faráři A. Koláří jezdil od 4 let a na první školní prázdniny 1862 Emil Frída, budoucí básník Jaroslav Vrchlický: "I do lesní samoty ovčásrského mlýnku zašel Vrchlický za panem otcem i panímámou Bydžovských i za jejich třemi sličnými dceruškami, aby si s nimi hrál. Na zpáteční cestě ležel často sám pod mladým doubkem, ktrerý dnes jako velikán vzpomíná na svého druha v mládí a je nazýván Vrchlického dub."
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
