Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn vznikl až po roce 1837, neboť se poprvé objevuje jako dokreslená budova na Originální mapě stabilního katastru, na indikační skice zakreslen ještě není.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna a okružní pily Jan Vrhel, potok se nazýval Zollerbach, mlýn patřil k Nicovu
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vrhel
Historie mlýna také obsahuje:
Dle vyprávění paní Matschinerové z Řetenic byl za 2. sv. války mlynář z „českého“ mlýna pan Vrhel na základě falešného udání mlynáře z “německého“ mlýna (který se tímto snažil vyhnout odvodu, neboť v případě uzavření konkurenčního mlýna by se zde stal nezbytným) zatknut gestapem, na přímluvu starostů okolních obcí však propuštěn.
Zdroj:
PLÁNSKÝ MLÝN (Planzkermühl) , k.ú. Řetenice u Stach (Šumava / Vimpersko)
http://www.mistopis.eu/mistopiscr/sumava/vimpersko/plansky_mlyn/planskymlyn.htm
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Plánský mlýn podle pověsti za třicetileté války vypálili Švédové. Mlynář pak ze msty zabil dva opozdilé švédské vojáky a sebral jim jejich kořist. Kořist mu však štěstí nepřinesla mlýn pak několikrát za sebou vyhořel.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
