Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
v 17. stol. malý mlýn, volně stojící mezi vedlejšími mlýny
v 18. stol. zřízena pila
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
16. června 1848 za Windischgrätzova bombardování Prahy mlýn vyhořel
1855 čp. 975 majitel Jan Strohbach
v 2. pol. 19. stol. zakoupil vzdělaný mlynář Jaroslav Kubeš (15.2.1850-6.8.1894), dlouholetý starosta Společenstva mlynářů a ochránce jmění Spolku pražských mlynářů
1894 po jeho smrti přebírá syn Jaroslav Kubesch ml. (*26.5.1883)
8. října 1878 mlýn opět vyhořel, poté přestavěn v novorenesančním slohu, do staveniště zahrnuto i zaniklé čp. 975
mlýn spravuje stárek Wolf
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Jar. Kubeš
Jaroslav Kubeš ml. se stal dloholetým starostou Společenstva mlynářů a ochráncem jmění Spolku pražských mlynářů
30.léta od Jaroslava Kubeše ml. kupuje Dvořák, ředitel Křížových mlýnů v Berouně
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1941 ukončen provoz jako posledního mlýna v centru Prahy
25.7.1942 udělen živnostenský list Jaroslavu Dvořákovi (* 4.5.1890 v Kvasicích okr. Kroměříž)
mlýn adaptován na byty
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
v 70. letech zahrnut do areálu mlýnů rekonstruovaných pro Čs. vědeckotechnickou společnost (dokončeno 1982)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1855 Jan Strohbach
- 1894 Jaroslav Kubeš
1894 - 30. léta Jaroslav Kubeš ml.
30. léta - 1941 Dvořák
1942 Jaroslav Dvořák
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
