Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn existoval již v polovině 16. století, pravděpodobně ještě dříve. Nejstarší zmínka o mlynáři v Jeřmanicích je ze správního registru panství Frydštejn z roku 1548. Jmenoval se Waniek.
V roce 1561 je zde jako mlynář v seznamu katolických a nekatolických poddaných ze statku Vesec uváděn pravděpodobně jeho potomek s německou podobou jména Wancke.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Christof Seideman (31 let), žena Justina (28), oba nekatolíci bez naděje na obrácení, syn Jiří (4), dcery Salomena (10), Rosina (8), Maria (6), Justina (1 3/4), všichni poddaní
V polovině 18. století koupil mlýn Julian Jäger (23.4.1713 Dlouhý most-22.2.1792) s 1.manželkou Judythou Kirchhoff ze Záskalí z Hodkovic n. Mohelkou (1713-10.3.1753). S druhou ženou Marii Passian z Hodkovic tu žil v letech (1753-1772). V roce 1755 byla v obci Jeřmanice postavena kaple. Mlynář Julián Jäger do ní v roce 1760 věnoval sochu a v roce 1764 varhany. 19.8.1772 se Julian oženil se 3.ženou Klárou Hozákovou z Jeřmanic. Spolu se jim na mlýně narodil 8.5.1774 syn Dominik, který mlýn po Julianovi převzal.
(opravila Klára Bláhová)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V roce 1865 umírá poslední mlynář z rodu Jäger Franz. Psal se také František Jágr. Za něj byl mlýn přestavěn a zmodernizován.
Následně mlýn získal Franz Appelt, syn sedláka z Vratislavic. Nejprve si ho pronajal, později koupil. Z doby jeho působení na mlýně se dochoval zápis ve vodní knize obsahující popis původního vodního díla (viz technologie).
V roce 1893 byl mlýn opět přestavěn a také rozšířen a získal parní pohon.. V té době zde hospodařil Franz Appelt ml., syn předešlého Franze Appelta. Za manželku měl Marii Kirchhofovou, dceru továrníka Augustina Kirchhofa z Hodkovic. Z roku 1894 existuje v matrice zápis o narození jejich dcery Marie Karolíny Antonie.
První světová válka (1914–1918)
V době 1. Světové války je se jménem Franze Appelta spojeno upsání válečné půjčky. Mlynář půjčku svým vlivem velmi propagoval a obec Jeřmanice se upsala k ohromné částce 135 000 korun. Naštěstí poválečná inflace snížila tuto částku na jednu desetinu původní výše.
První republika (1919–1938)
Ve 20. letech 20. století se mlynáři Appeltovi přestalo dařit a zchudl.
v roce 1930 je jako mlynář uváděn František Appelt.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn byl zbourán pravděpodobně v 50. letech 20. století.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Waniek Wancke Jäger Appelt Seideman Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
