Historie
Obecná historie:
Julius Anton Pfeifer zakoupil roku 1879 mlýn na Mandavě a do roka zde vystavěl továrnu, nejprve sklárnu, a záhy také přádelnu a barevnu, která dodávala česanou vlněnou a bavlněnou přízi jeho rumburským tkalcovnám. Celý areál, dlouhý přes 180 metrů, zjevně rostl v několika etapách, podrobnosti o jeho stavebním vývoji však neznáme. Původní výroba zde na modernizovaném zařízení pokračovala ve druhé polovině 20. století pod n. p. Bytex (odštěpný závod 05), bez vnějších stavebních zásahů dnes slouží výrobci technického vybavení budov.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn na řece Mandavě postavili Lichtensteinové, kteří vlastnili Rumburské panství po r. 1681.
Mlýn je zaznamenán na I. vojenském mapování v letech 1764-68 i na II. vojenském mapování v letech 1836-52.
Na císařském otisku a indikační skice z r. 1843 je mlýn zakreslen jako dřevěný o jednom kole na náhonu z Mandavy.
U mlýna na řece Mandavě v roce 1879 Julius Pfeifer zřídil níťárnu a barevnu. Během několika let tu vyrostl závod s 800 zaměstnanci.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po zrušení Bytexu až do současné doby je v objektu podnik Ventos.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
