Uživatel

Hledat

| Sign up

Pytel do mlýna nosí osla.
(německé přísloví)

Šlejferna

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Šlejferna

Čp.

Bývalé čp.

41, 11

Ulice

Osek

Lokalita (vesnice, město)

Sobotka

PSČ

507 43

Okres

Jičín

Katastrální území

Osek u Sobotky

GPS

50° 27' 33.5'', 15° 8' 7.7''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Mlýn stál na hrázi rybníka Šlejferna, u hlavní silnice z Mladé Boleslavi do Sobotky, na křižovatce s cestou z Dolního Bousova na Kost. Byl zbořen spolu s dalšími domky v roce 1973 při rozšiřování silnce na hrázi. Domky, které stojí dále od silnice slouží k rekreaci.

Poloha vůči obci

Samota, okolí rekreační chalupy

Vodní tok

Klenice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Obecná historie:

Stál na křižovatce "hradské" cesty z Kosti do Dolního Bousova se silnicí státní - dnešní hlavní silnici z Mladé Boleslavi.

Na místě mlýna patrně stávala brusírna (šlejferna) skla nebo kamenů.

Mlýn byl původně vrchnostenský, byl pronajímán.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

před 1618 Jan Janatka

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Nájemci:

1618 Pavel Janatka

1643 mlynář Jeroným Max

1664 Jarolím Spurný

1678 Václav Štěpán

1684 opět Jarolím Spurný

1684-1686 nechala kostecká vrchnost celý mlýn zrekonstruovat, prakticky znova postavit

1685 Jarolím Spurný zemřel, převzala vdova Lidmila

1720 Jan Štěpánek

1738 syn Jiří Štěpánek

1738 zápis v urbáři: Jan Štěpánek. Mlýn Šlejferna, řečenej panskej o jednom složení na rubničné vodě. Mlynář platí ročně 22 strýchů žita a za vykrmení svinského skotu 17 zl.

Antonín Příhoda

1792 František Keller, mlýn emfyteuticky zakoupil za 1.400 zlatých, roční nájem činil 17 zl. a 22 korců žita.

Mlýn náležel katastrem pod Vošťovice a měl čp. 11

1829 Jan Keller s manž. Alžbětou, dokončil emfyteutický zákup za 1.800 zl. konv. měny

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1857 za 5.200 zl. ve stříbře zakoupil Josef Keller s manž. Annou, mlýn převeden pod Vosek s čp. 41

1893 zeť Alois Havlík s Julií roz. Kellerovou

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl ve mlýně mlynář Alois Havlík.

1937 syn František Havlík, vyuč. mlynář s manž. Marií, poslední mlynář

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Za války zákaz mletí.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1952 Františku Havlíkovi odebráno živnostenské oprávnění.

Do r. 1954 se zde ještě šrotovalo pro Stární rybářství Doksy, poté František Havlík odešel do JZD jako účetní.

1961 se rodina Havlíkova odstěhovala do Oseka, mlýn pustne, na čas se zde usadili cikáni.

Mlýn byl zbourán v roce 1973 společně se staveními č.p. 45 a 68 při stavbě a rozšiřování silnice.

Události

Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Max
Spurný
Štěpán
Štěpánek
Příhoda
Keller
Havlík
Janatka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

Nájemci:

-1618 Jan Janatka

1618- Pavel Janatka

1643-1664 Jeroným Max

1664-1678 Jarolím Spurný

1678-1684 Václav Štěpán

1684-1685 Jarolím Spurný (podruhé)

1685 vdova Lidmila Spurná

1720-1738 Jan Štěpánek

1738- Jiří Štěpánek

Antonín Příhoda

majitelé:

1792-1829 František Keller

1829-1857 Jan Keller

1857-1893 Josef Keller

1893-1937 Alois Havlík

1937-1952 František Havlík

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

07 2010

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

baroko do roku 1800

Dominantní stavební konstrukce

roubená

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn byl patrový, roubený s mansardovou střechou. Popis podle historického obrázku.
1881: jednopatrová dřevěná budova se šindelovou střechou, zdi kolem lednice vyzděné z kamene.
Později budova dostala mansardovou střechu krytou plechem.
Za posledního mlynáře roubena satvba skryta pod podbitím a vápennou omítkou.
Do dvora vybíhala pavlač.
V západní části stavby se nacházela mlýnice, podlaha prvního podlaží byla v úrovni silnice.
Ve východní části budovy byly obytné prostory, přízemí obýval mlynář s rodinou, v I. patře byl výměnek pro mlynářovy rodiče. Obytné prostory byly vybaveny velkými kachlovými kamny.
Šalanda využívána jako dílna, sklad údržby a garáž pto motocykl Ariel.
U mlýna bylo hospodářství s dvorem, stodolou a chlévy, maštalí pro koně a chlívky pro prasata. Nad chlévy byly 2 místnosti, kde přebývali krajánci, a špejchar na pytlovanou mouku.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Mlýn neexistuje

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1881: 2 česká kamenná složení
později v I. patře válcové mlecí stolice a 1 kamenné složení ponecháno jako šrotovník
v podstřeší čisticí stroje, rovinná vysévačka, míchačka na mouku a výtahy obilí a meliva

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník

Popis cesty vody ke mlýnu

Před rybníkem Šlejfernou bylo stavidlo, kterým se voda pouštěla buď do rybníka nebo do náhonu na mlýn. Náhon procházel podél rybníka a dále vedl mezi silnicí a rybníkem a pod silnicí ptocházel k mlýnu.
Po instalaci turbíny sloužila lednice jako prádelna a koupelna.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Popis1929 nahradila vodní kola
V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu s horizontálním hřídelem, hltnost 0,36 m3/s, spád 2,4 m , výkon 9 HP.
Umístěna v přístavku na západní straně mlýna.
Ukázalo se však, že výkon a průtok je příliš velký a níže položení mlynáři od Červeného mlýna po Březno nejsou schopni tak veliké množství odtékající vody využít a není zde ani tak veliký rybník, který by ji dokázal zachytit a akumulovat. Na základě vodoprávního řízení byl pak proto přítok omezen.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1881: 2 vodní kola, prům. 2,37 m, šíře 87 cm, 12 ot/min, celk. výkon 2 x 4 HP