Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dolní mlýn v Martiněvsi v Mšenském údolí pravděpodobně vznikl v době brzké po založení Hořejšího mlýna, tedy asi v 17. století. Od Hořejšího mlýna k Dolnímu mlýnu vedl podél silnice dlouhý a hluboký náhon, který je dnes již zarostlý náletovými křovinami. Hlavní budova mlýna je patrová. Koncem 18. století získala dvoubarevnou omítku. V areálu je doposud několik stavení. Kdysi tu vedle mlýna bývala i pekárna, která svými výrobky zásobovala okolní vesnice. Známou figurkou byl pekař Linhart, který povozem taženým koníkem rozvážel chléb a pečivo do krámů i hostinců.
Mlýn je zakreslen na indikační skice i císařském otisku z roku 1840 jako zděná budova, obytná budova byla patrová, mlýnice samostatná o jednom kole. Objekt měl čp. 34 a stál na pozemku p.č.st. 99. V r. 1840 je jako majitel mlýna na indikační skice uveden Václav Stekert.
Značka mlýna je na II. vojenském mapování v letech 1836-52 i na III. vojenském mapování v letech 1877-80.
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dolní mlýn již dlouho neslouží svému účelu. Dnes je adaptován pro rekreační obývání. Bývalý dvůr je změněn výsadbou okrasných jehličnanů-jalovce, thují, chvojky, kleče a tamaryšku. Roste tu dokonce i limba tatranská a dlouhoostná borovice. Své kořeny tu má však i několik starých stromů, například víc než sto let stará hrušeň a o něco mladší jabloně a břízy.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1840 Václav Stekert
1930-1939 - Josef Štekrt (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
