Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Obec Roudníček se nachází na území české křídové pánve, kde vyvěrají podzemní vody. Největším vývěrem je pramen " V jeskyni" na jižním okraji obce Roudníček. Pramen má stálou vydatnost 12,5 - 13 litrů za sekundu. Vody pramene ve vzdálenosti asi 12 m od jeskyně vtékají od jihozápadu do malého rybníka.
Vody pramene "V jeskyni" i dalších menších pramenů v okolí bylo využito již v dávné minulosti k pohánění vodních kol mlýnů. Nejprve byl v Roudníčku na počátku 16. století založen tzv. Dolní mlýn. Horní mlýn je daleko mladší, byl založen teprve ve druhé polovině 18. století, kdy mlynář Kračmer z Dolního mlýna dal svému synovi místo na stavbu Horního mlýna.
V roce 1843 je na indikační skice uveden jako mlynář Hynek Stejskal.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století byly vodní mlýny v Roudníčku využívány též k drcení zemitých okrů, které byly dále plaveny v systému pánví, kde docházelo po odstranění mechanických přimíšenin k usazování okrů. Získaná okrová barva byla používána jako nátěry na domy, při výrobě linolea, v papírnách atd.
1930 Bohumír Mrázek, mlýn na okrovou barvu
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současnosti je bývalý Horní mlýn využíván jako rodinný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1843 Ignác Stejskal
1930 Bohumír Mrázek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
