Bohatý mlynář má vždycky dvě košťata:
Jedno staré, se kterým vymetají mleči a druhé nové,
se kterým vymetá on mleče.
(estonské přísloví)

mlýn v Zahořanech

mlýn v Zahořanech
12
Zahořany
411 48
Litoměřice
Zahořany u Litoměřic
50° 31' 53.4'', 14° 12' 47.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký mlýn stojí uprostřed Zahořanv areálu bývalého panského dvora. Přístup ke mlýnu je úzkou uličkou v zástavbě obce, takže celý mlýn nelze vyfotografovat.
Uprostřed obce
Luční potok
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn stál v areálu bývalého panského dvora, od r. 1722 měl č. 12.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1574 - první zmínka o mlýnu

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1634 - součástí mlýna byla pila

1657 - v urbáři uveden mlýnse 2 mlecími složeními, pěti stoupůami a pilou

1677 - první známý mlynář Daniel Stolc, uváděn jako vrchnostenský mlynář. Po smrti manželky Marie se oženil znovu v r 1676 s Dorotou Wunderinovou, v r. 1677 zemřel ve věku 78 let.

Popis mlýna v českém překladu:  "Mlýn měl dva vchody, pět sloupů a vedel byl řezací mlýn".

1678 - vdova Dorota se provdala za Jana Rosenkrance

1678 - 1705 - Jan Rosenkranc mlynářem

1713 - mlynářem Jan Jiří Rosenkranc (Hans Georg) po nabytí plnoletosti

Popis mlýna: mlýn měl 2 krupníky a 2 sloupy, postavila a zprovoznila vrchnost, mlynář platil roční nájem 1010zl., zbývalo mu 20 zl., mlynář měl vlastní zahradu a chmelnici. Jan Jiří Rosenkranc mlýn od vrchnosti koupil.

1740 - po smrti manželky Apolonie Jan Jiří Rosenkranc mlýn prodal Josefu Melzerovi/Mölzerovi

od 1740 - Josef Melzer/Mölzer

1771 - po smrti manželky Kateřiny se Melzer oženil s Terezií Ulrichovou ze Sedlce

1772 - 1802 - Josef Melzer zemřel mlýn převzal jeho bratr Jan Melzer z Horních Chobolic

1802 - syn Jana Melzera Vincenc, po jeho smrti manželka Eliška

1802 - 1811 v době nezletilosti dětí Vincence Melzera byl mlynářem Josef Kolman

1811 - 1844 - Anton Melzer, syn Vincence Melzera

 

 

 

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1844 - 1885 - nejstarší syn Antona Melzera, František

1885 - Antonín Melzer, bratr Františka

mlýn propachtován: Franz Romáček, Karel Müller, Bucman, Fremek

1889 - mlýn koupil majitel velkostatku hrabě Karel Maria Chotek

1898 - Ing. Filip Dub, prodal mlýn Adolfu Jelínkovi

1898  - 1900 - Adolf Jelínek

1900 - Karel Jelínek, provedena poslední renovace mlýna

 

V období 1. světové války byl majitelem mlýna Karel Jelínek.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Karel Jelínek, potok se tehdy nazýval Býčkovický.

Po r. 1945 mlýn nebyl obnoven. Patrně v této době zanikla mlynářská živnost.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Stolc
  • Rosenkranc
  • Melzer
  • Kolman
  • Romáček
  • Müller
  • Bucman
  • Fremek
  • Jelínek

Historie mlýna také obsahuje:

po 1713 - Jan Jiří Rosenkranc

1740 - Josef Melzer

1772 - Jan Melzer

1802 - Vincenc Melzer

do 1811 Eliška Melzerová

1811 - Anton Melzer

1844 - František Melzer

1885 - Antonín Melzer

1889 - hr. Karel Maria Chotek

1898 - Ing. Filip Dub

1898 - Adolf Jelínek

1900 - Karel Jelínek

1921 - Karl Jelinek (RR)

1930 - Karel Jelínek

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2016
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Na štítu mlýna jsou krátké plastické římsy, na menší hospodářské budově u ulice je ozdobný cihlový štít.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          • náhon
          Na Císařkém povinném otisku a Indikační skice je náhon uveden jako Mühlbach
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,094 m3/s, spád 4,3m, výkon 3,64 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,094 m3/s, spád 4,3m, výkon 3,64 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLitoměřice, str. 22
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLitoměřice, str. 22
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevZahořany
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.kresice.cz/zahorany/d-1011
          Datum citace internetového zdroje17.11.2016
          AutorKamil Podroužek a kolektiv
          NázevTerra sacra incognita
          Rok vydání2018
          Místo vydáníFF UJEP Ústí nad Labem
          Další upřesněníUrbanistický vývo Zahořan, str.52-53
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJakub Pátek a kol.
          NázevZahořany - Cesta časem a prostorem
          Rok vydání2020
          Místo vydáníČervený Kostelec a FF UJEP Ústí nad Labem
          Další upřesněnístr.234-239. Obilný mlýn se stoupu a pilou

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          17.11.2016 22:55 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.11.2016 11:46
          Radomír Roup (Radomír Roup) 1.7.2018 20:28