Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Velký mlýn ve Snědovicích byl nejstarším mlýnem v této oblasti. V roce 1555 jej vystavěl Wenzel Wlk von Kwitkov, jak to ještě dosvědčuje pamětní kámen, zasazený v přední stěně mlýnské budovy. Wenzelovi Wlkovi v roce 1546 odkázal Johann Wlk "Veste" Snědovice i s díly obcí Křešov, Radouň, Velešice... /"Veste" je šafářský dvorec s hřebčincem, pivovarem, mlýnem a pilou/.
Syn Wenzela von Kwitkov Johann Wlk se roku 1581 uvádí jako jediný dědic Snědovic a tím také zdejšího mlýna. Roku 1619 přešly Snědovice do majetku jeho švagrů Wilhelma a Bernharda Gerstorfa.
Do roku 1802 se na mlýně vystřídala řada dalších majitelů. Roku 1802 koupil Snědovice, a tedy i mlýn, bohatý budějovický obchodník a měšťan Jakob Weith von Liboch.
Roku 1850 prodal Jakob Weith svůj majetek ve Snědovicích za 95 000 guldenů Augustu Müllerovi.
První světová válka (1914–1918)
Posledním vlastníkem mlýna i pekárny ve Snědovicích byl od roku 1925 až do čtyřicátých let Čech Ing. Václav Šesták. Vedle Velkého mlýna byl tehdy umístěn též malý krám, malá benzínová pumpa a kompresor na vzduch. Byla tu též poštovna; vše obsluhoval i s nočním hlídáním obecní posluha.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po únoru 1948 byl mlýn Václavu Šestákovi odebrán komunistickým režimem a sám Václav Šesták byl v padesátých letech jako kulak uvězněn.
Po uzavření mlýna byla ve mlýně jen pekárna a státní statek využíval budovy jako kuchyň pro své zaměstnance.
Potomci Václava Šestáka mlýnskou budovu obdrželi nazpět v restituci a mlýn je využíván k trvalému bydlení.
Erby na bývalé mlýnské budově z roku 1555 jsou dosud ve velmi dobrém stavu a obec je překryla sklem, aby se uchovaly i pro příští generace.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Šesták
Historie mlýna také obsahuje:
od r.1555 Wenzel Wlk von Kwitkov
od r. 1581 Johann Wlk von Kwitkov
od r.1619 Gerstorfové
od r. 1802 Jakob Weith von Liboch
od r.1850 August Müller
od r. 1925 do 1948 Ing. Václav Šesták
Jan Pelant: Erby české, moravské a slzské šlechty
Strana 516: ...Po roce 1544 získal Snědovice Janův syn Václav Vlk z Kvítkova, který se oženil s Magdalenou Hrušovou a po roce 1555 postavil ve Snědovicích renesanční mlýn, na němž je dodnes zachována pamětní deska se znakem (vlk vybíhající z lesa). Po Václavově smrti v roce 1568 držel Snědovice jeho syn Jan Vlk z Kvítkova, který je v pramench doložen roku 1581 a který rozmnožil rodové statky... Když roku 1598 Jan zemřel, celý majetek zdědil Jan Albrecht Vlk z Kvítkova, ale protože se zúčastnil stavovského povstání, byly jeho tvrze v Čakovicích a Snědovicích prohlášeny za manské. Jan Albrecht nakonec léno nikdy nepřijal a v roce 1626 je postoupil bratrů své ženy Alžběty Janu Vilémovi a Volfu Bernardovi z Gerštorfu. Sám nakonec pro víru odešel do ciziny... (pep)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
