První zastávkou byl Mlýn Roučmída (Bratronice č.p. 100), kterému se chybně říká Roučmídův mlýn, žádnému Roučmídovi totiž nikdy nepatřil. Původně byl podle mohutné lípy nazýván Podlipský. Podle pověsti zde byl též vodní hamr a kovárna, kde se vyráběly zbraně pro valdštejnskou zbrojní manufakturu v Nižboru. Doložená je zde rourovna na dělové hlavně. Řemeslníkům v kovárně se říkávalo rotšmídi podle německého Rohreschmiede (kovář vyrábějící děla nebo pušky). Začalo se tedy i kovárně říkat rotšmída nebo roučmída, místu i mlýnu pak toto označení zůstalo.
Mlýn je dosvědčen teprve k roku 1795, kdy zde byl mlynářem Jan Hlavsa, v roce 1832 pak Jan a Kateřina Birnbaumovi, v pozemkové knize byl zapsán pod názvem Rohršmídský mlýn. Od roku 1863 mlýn drželi Václav a Alžběta Jenčíkovi, od roku 1879 syn Karel Jenčík s manželkou Augustou. Dne 16. července 1885 mlýn vyhořel, škoda byla 12 000 zlatých. Roku 1886 byl vlastníkem Karel Procházka, o dva roky později pak Anna Hofmannová. Roku 1891 drželi mlýn bratři Adolf a Vilém Hofmanovi. Roku 1904 odkoupil Adolf bratrův podíl. Roku 1917 vlastnila polovinu mlýna manželka Růžena Hofmanová. Dne 7. května 1918 zde došlo k incidentu, kdy mlynář Vilém Hofmann vystřelil do davu lidí, rabujících mlýn a těžce zranil kladenského dělníka Václava Holečka z Rozdělova. V roce 1934 mlýn zdědily Helena a Vilemína Hofmannovy, kteří jej v roce 1936 prodaly Vojtěchu a Justině Jelínkovým. V roce 1946 na jedinou majitelku, Justinu Jelínkovou, byla uvalena národní správa, polovinu mlýnu odkoupil Ladislav Karlík. V roce 1956 byl mlýn znárodněn, v roce 1960 jej od státu odkoupil Karel Tykal, v roce 1972 jej zdědil syn Josef Tykal a ten jej v roce 1974 prodal Sboru požární ochrany na Kladně, který zde zřídil školící a rekreační středisko. Od roku 1989 je to školící středisko Ministerstva financí ČR.
