Historie
Obecná historie:
První písemná zmínka o mlýně v Sušici pochází z roku 1707. Mlýn v dražbě koupila v roce 1897 firma Josef Prokop vdova & synové a zřídila v něm elektrárnu, kterou později odkoupila obec Sušice.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1327 Ondřej řečený Czorel, sušický měšťan, s manželkou věnoval nově založenému špitálu jakýsi mlýn "na potůčku položený", z něhož odváděl roční důchod králi 15 grošů a navíc daň sušické obci.
1580 mlynář Jan byl získán bratrem Amosem ve Štěkni pro Jednotu bratrskou
Dolejší mlýn, zvaný také Panský, stál již v 17. století. Uvádí se, že za velkého požáru města Sušice v roce 1707 tento mlýn, zvaný v té době i Obecní, shořel se vším ke mlýnu potřebným (tehdy v Sušici shořely 4 mlýny). Předtím měl cihlovou střechu, čtyři složení a pět stoup. Jeho oprava přišla na 600 zlatých.
Později byl mlýn v majetku rodiny Rittrů. Od nich objekt koupil sušický děkan Matěj Petr.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Po Matěji Petrovi mlýn zdědil jeho synovec František Petr. Za jeho hospodaření se mlýn v roce 1897 dostal do dražby. Tehdy jej - požárem zničený - koupila pardubická firma Josef Prokop vdova a synové a zřídila v něm elektrárnu, kterou později odkoupila sušická obec.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
1930 Elektrárna města Sušice
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současné době je mlýn veden v katastru nemovitostí jako bytový dům a v návaznosti na něj je u domu na náhonu z řeky Otavy malá vodní elektrárna 230 kW se 4 Kaplanovými turbínami.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
