Kdyby měl člověk zbohatnout z práce,
patřil by oslovi mlýn a nádeníkům celý svět.
(německé přísloví)

Karsův mlýn

Karsův mlýn
2
Žižkova
Kralupy nad Vltavou
278 01
Mělník
Kralupy nad Vltavou
50° 14' 28.3'', 14° 18' 44.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Parní mlýn, vybudovaný rodinou Šebků v roce 1867 na místě Šestákova statku, od 1874 v držení rodiny Karpelesů (od 1905 přejmenováni na Karsovi), 1880 se zde narodil slavný malíř Jiří Kars. 2013 jej město odprodalo VŠCHT ke zřízení technoparku.
v centru Kralup
bez vodního toku
veřejně přístupný

Obecná historie:

V roce 1867 Josef Šebek vystavěl v Kralupech první moderní parní mlýn. Třípatrová budova na podlouhlém obdélníkovém půdorysu měla sedlovou střechu. V roce 1874 mlýn zakoupil Vilém Karpeles a vybavil jej moderními stroji. Mlýn velmi dobře prosperoval i v poválečném období, v roce 1933 ho zakoupily Mlýnské závody akc. společnost Praha. V souladu s novou technologií pardubické firmy Josefa Prokopa synové pak budovu přestavěl inženýr Gustav Fantl do funkcionalistické podoby. Původní zůstal pouze komín na rohu Komenského náměstí. Mlýny, zrušené roku 2005, získala VŠCHT a areál přestavuje na vědecko-technický park, projekt nerespektuje původní vzhled mlýnů. Bylo ubouráno jedno patro mlýnské budovy a na jaře 2013 zdemolován komín, poslední dochovaná část původní stavby. Ve mlýně se narodil malíř Jiří Kars (1880–1945), syn Viléma Karpelese, který působil převážně ve Francii.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1867 vybudován rodinou Šebků na místě Šestákovského (vlastnili jej od 16. stol.) statku, v té době již v majetku Františka Durase. který jej Šebkům odprodal

jelikož na náhon měli monopol křížovníci, bylo nutno zvolit parní pohon 

1874 mlýn koupil Vilém Karpeles, vybavil jej moderními stroji

2. května 1880 se mu zde narodil syn Jiří, budoucí malíř

1893 rekonstruována kotelna

1905 Karpelesům povolena změna přijmení na Kars

 


V mlýně se narodil Jiří Karpeles, známý jako Jiří nebo Georges Kars (2. května 1880, Velvary - 5. února 1945, Ženeva) český malíř krajin a aktů, tvořící převážně ve Francii.

Pocházel ze židovské rodiny obchodníka s obilím, studoval v Mnichově u Franze Stucka. Jeho spolužáci byli mj. Jules Pascin a Paul Klee. V letech 1906 a 1907 procestoval Iberský poloostrov, studoval díla Velázquezova a Goyova a setkal se s Juan Grisem. Poté se usadil v Paříži na Montmartru. První světovou válku strávil s přítelem Pascinem v Belgii.

V roce 1933 si koupil dům v Tossa de Mar nedaleko Barcelony, kde strávil tři roky, poté se vrátil do Paříže a žil v ulici Caulaincourt. V roce 1939 utekl do Lyonu a roku 1942 odešel se svou sestrou do exilu ve Švýcarsku; žili nedaleko Curychu. V roce 1945, deprimován zprávami o holokaustu, spáchal sebevraždu skokem z pátého patra ženevského hotelu.

Na fasádě mlýna bývala jeho pamětní deska, po rekonstrukci však zmizela (možná je uvnitř).

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Vznik mlynářské živnosti

1933 mlýn od Karsů zakoupily Mlýnské závody a.s. Praha

přestavba mlýna ve funkcionalistickém stylu, železobetonová skeletová stavba

1936 kapacita 7 vagonů za den, u mlýna silo na 2.300.000 kg obilí

1991 mlýn zprivatizován do a.s. Kralupské mlýny, následně ale provoz zastaven, budova vyklizena a předána městu

2013 jej město odprodalo Vysoké škole chemicko-technologické ku zřízení technoparku za 5.000.000 Kč (odhadní cena činila 19.000.000 Kč)

http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/byvaly-kralupsky-mlyn-bude-brzy-centrem-mladych-vedcu-20130314.html

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Karpeles
  • Kars

Historie mlýna také obsahuje:

1867 - Karpeles (Kars)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      průmyslový areál
      elektrický či parní mlýn
      mlýnice bez obytné budovy
      • secesní
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Původní parní mlýn dle dochovaného plánu obdélníkového půdorysu s obytným domem a kotelnou na východní straně. Po přestavbě dochován jen tovární komín (zbořen při přestavbě na technopark).
      1933 přestavba ve funkcionalistickém stylu, železobetonová skeletoví stavba.
      Areál strojního mlýna z počátku 20. století se nacházel při severním okraji městského centra. Po roce 2012 byl objekt demolován a přestavěn na tzv. technopark VŠCHT.
      Areál mlýna utváří dvě velké obdélné budovy. Starší severní budova obdélného půdorysu je pětipodlažní. Prostory jsou osvětleny velkými výškovými kovovými rastrovými okny (v horním podlaží jsou okna velká téměř čtvercová i menší šířková). Omítky jsou hladké bez členění. Budova je kryta sedlovou střechou malého sklonu s plechem. Vnitřní prostory ve zděných příčkách jsou utvářeny dřevěnými konstrukcemi – podlahami a stropy s průvlaky nesenými na sloupech kruhového a čtvercového průřezu. V interiérech je dosud zachováno původní vybavení. Jižní budova mladšího původu, rovněž obdélná pětipodlažní stavba, je plochostropá, osvětlená šířkovými pásovými kovovými rastrovými okny. Fasády jsou členěny pouze kontrastem vpadlých ploch mezi okny, omítky jsou tvrdé cementové. Stavba je tvořena železobetonovou skeletovou vyzdívanou konstrukcí s průvlaky se šikmými náběhy. V interiéru je zčásti dochováno vybavení, intaktní je zde původní šupna, procházející skrz všechna podlaží. Obě budovy jsou propojeny krčkem z ocelové konstrukce s příhradovými nosníky, opláštěným vlnitým plechem. V jihovýchodním nároží je cihlový komín kruhového průřezu na čtvercovém soklovém základu, členěném vysazením cihel (lizénové rámce, obloučky). Komín je v dolní části (úroveň přízemí) obezděn druhotným přístavkem.
      Mlýn je hodnotnou stavbou, poměrně kvalitní architekturou, která zásadně utváří kralupské městské jádro. Rozhodně cenné jsou některé dochované části původního vybavení (např. šupna, šicí stroj na mlýnské textilie, výtah na žoky s moukou).
      vznik: počátek 20. století (severní budova), cca 30. léta 20. století (jižní budova); pozdější úpravy. V provozu do r. 2005
      Mlýnský areál, který byl do nedávné doby v provozu, je v dobrém technickém stavu, včetně původního zařízení, bez patrných poruch, kromě drobného poškození (rozbitá některá okna); v severní budově je horní část otevřená pro vlet ptáků.
      autorizace: Mgr. Eva Spárová, NPÚ-ÚOP středních Čech v Praze, 2009
      • komín
      • náhrobky, pamětní desky
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
          Žádná položka není vyplněna
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis
          Historické technologické prvky
          • pytlový skluz - exteriér | Počet:
          • AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 212
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 212
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Stupka
            NázevVodní a parní mlýny v Kralupech a okolí
            Rok vydání2009
            Místo vydáníKralupy nad Vltavou
            Další upřesněníVlastivědný sborník Kralupska 2009/1, s. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
            NázevČeskoslovenské mlynářství
            Rok vydání1936
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 194
            AutorVladislava Valchářová
            NázevParní mlýn Josefa Šebka
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000371
            Datum citace internetového zdroje01 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            6.12.2016 14:48 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 2.7.2022 21:36