Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Také zde hospodařili už kolem roku 1670 Ulrychové - (1668 -79 Pavel Ulrych), po roce 1700 Hartlové. Poněmčený název "Plahmühle" se pak dále zkomolil na "Blaumühle". (RŠ)
V Divišovicích stával mlýn, nazývaný po jednom z dřívějších majitelů, českém mlynáři Bláhovi. Ten tu hospodařil v době před poněmčením Divišovic po třicetileté válce. Pak se mlýnu říkalo "Blaha Mühle", jak jej označil německý písař Jan Irlvek v zápise z 18.června 1847. Poté mlýnu přiřkli označení " Blaumühle"; toto označení najdeme na mapách rakouského generálního štábu. Na českých mapách pak vidíme název "Modrý mlýn", což byl ovšem překlad zkomoleného německého názvu.
V roce 1847 na Bláhově mlýně hospodařil mlynář a pilař Mates Hartl. Jak se v dokladech uvádí, dodal téhož roku obci Strážovu fošny na Krotějovskou lávku přes říčku Jelenku.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
O deset let později, přesněji v letech 1858-61, na mlýně hospodařil Laurenz /Vavřinec/ Hartl. Posledním vlastníkem Bláhova mlýna byl Laurenz Pangerl, všeobecně známý pod jménem Plámlna.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 vlastní mlýn a pilu Vavřinec Pengerl.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes je bývalý mlýn v rukou potomků posledního majitele a složí jako rodinný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Ulrych
- Bláha
- Hartl
- Pangerl
- Pengerl
Historie mlýna také obsahuje:
1668-79 - Pavel Ulrych (LR)
po 1700 - Hartlové (LR)
1837-1847 Matěj Hartl
1858-1861 Vavřinec Hartl
1930 Vavřinec Pengerl
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
