Vodní právo na mlýn existovalo již v r. 1852.
V šedesátých letech 19. století mlýn patřil Josefu Filákovi, který jej pronajímal Františku Doležalovi. Dalším majitelem se stal František Vašíček.
Někdy v tomto období byl upraven mlýnský náhon společný pro mlýn č.p. 24 a 27. Po této úpravě došlo k zatopení přilehlých pozemků, které většinou vlastnili Slušovičtí občané. Spor o náhradu škody za znehodnocené pozemky se táhl léta. Původní majitel František Vašíček se odstěhoval do Hrádku nad Orlicí a tam za ním směřovaly žádosti o proplacení znehodnocených pozemků.
František Vašíček mlýn poměrně brzy prodal za 300 zlatých Josefu Doleležalovi (nar. 1844 v Tovačově), který je jako majitel uváděn v r. 1872. Na mlýně žil se svou ženou Rozinou (roz. Jakubíkovou, nar. 1850 v Lípě) a dětmi Aloisií (nar. 1972), Emílií (1874), Otílií (1877), Annou (1880), Dominikem (1882), Jaroslavem (1884) a matyldou (1885).
Mlynář Josef Doležal zemřel v únoru 1917, jeho žena Rozina za tři týdny.