Uživatel

Hledat

| Sign up

Chtivé panny jsou jako mlynářský pes,
který si olizuje hubu dříve, než se pytel otevře.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Hammrschmiedův mlýn; Obermühle

Hammrschmiedův mlýn; Obermühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Želetice

PSČ

671 34

Okres

Znojmo

Katastrální území

Želetice u Znojma

GPS

48° 56' 11.0'', 16° 10' 40.5''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn o kterém je první zmínka roku 1612, Budova mlýna s rozsáhlými přestavbami, dnes slouží, jako truhlárna a obytný budova, horní mlýn v obci Želetice. Mlýnský potok (náhon) je součásti zámeckého parku, kde je dekorativní kolo na horní vodu a ústí před mlýnem do rybníčku v parku. Mlýn funkční do první pol. 20 století.
U mlýna památkově chráněná empírová brána s antikizujícími bustami, které byly již odcizeny a skládanými dřevěnými vraty, vyměněnými za plechová.

Poloha vůči obci

na okraji obce

Vodní tok

Křepička

Číslo kulturní památky

36779 / 7-6975 (pouze zbytek brány)

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

Roku 1612 Jiří hr. z Náchoda prodal svobodný mlýn v Želeticích jako příslušenství zboží Žerotického Zdeňkovi hr. z Hodic později se o mlýnu mluví jako Obermühle Zelletitz.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

1930 Bohumír Hammerschmied
Mlýn Kammel majitel Velkostatku v Želeticích prodal kolem roku 1936  Bohumíru Hammerschmiedovi, jehož potomci tento mlýn obývají.

Vývoj po roce 1989

V Současné době v držení rodiny Hammerschmiedů dům funguje jako obytný a výrobna nábytku

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Nitsche
Klamert
Hammerschmied

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1930-1936 Bohumír Hammerschmied

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

vrchnostenský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

baroko do roku 1800
klasicismus do roku 1850
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Klasicistní pilířová brána vjezdu do dvora mlýna původně završená skulpturální výzdobou - antikizujícími bustami - představuje cennou stavební památku doplňující sousední areál bývalého panského sídla.
Klasicistní skulpturálně zdobená brána ze závěru 18. století.
Brána tvořená dvěma hranolovými pilíři ukončenými profilovanými římsami podpírajícími nízké komolé jehlany, z nichž byly osazeny antikizující busty, ženy (na pilíři blíže k budově mlýna) a muže, které byly, žel, údajně odcizeny. K sobě přivrácené busty vyrůstaly ze čtyřbokých, konkávně projmutých balustrových postamentů. Busta ženy znázorňovala mladou ženskou postavu s dlouhými, vzadu staženými kadeřavými vlasy a zřaseným rouchem spadajícím ze zadní části hlavy, spuštěným z ramen a odhalujícím obnažená ňadra. Mužská figura zachycovala antického hrdinu v tunice a výrazně zřaseném rouchu připomínajícím tógu; hlavu s delšími vzadu na krk spadajícími vlasy obepínal vavřínový věnec. Dle fotodokumentace z roku 1986 byly pilíře členěny pásovou bosáží. Mezi pilíři jsou zavěšena novodobá železná dvoukřídlá vrata, na fotodokumentaci z 60. let 20. století byla dřevěná svlakové konstrukce.
Brána přičleněna k mlýnu čp. 63 – otvírá vstup do hospodářského dvora. Brána je tvořena dvěma hranolovými pilíři, členěnými pásovou rustikou. Pilíře ukončeny cihlovou stříškou, na níž jsou umístěny dvě busty. Mezi pilíři jsou dřevěná vrata.
Materiál: cihla, omítka, vápenec (busty), kolem poloviny 19. století.
Klasicistní brána s domem tvoří působivý celek.
Mezi domem a bránou trhliny – nutno opravit. Jeden pilíř otlučen. Busty částečně zvětralé.
A. Foltýnová – 8.7.1971

Historické stavební prvky – exteriér

vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1936 válcový mlýn

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon
jalový žlab

Popis cesty vody ke mlýnu

Jihozápadní dlouhou stranu zámeckého parku tvoří vyvýšený terénní zlom, po jehož hraně vede koryto bývalého náhonu vodního mlýna, zlom odděluje parkové údolí od okolního zemědělského extravilánu. Dalšími vodními prvky podílejícími se na tvářnosti parku je jihozápadní mlýnský náhon a rybník v západní části parku, obnovený roku 2002. Horní hrana parku bývala mlýnským náhonem, jenž mj. dodával potřebnou vodu pro provoz lázně, která měla podobu kruhové stavby.