Zpátky ke starému mlýnu.
(anglické rčení)

Horní Rabasův, Paškův mlýn

Horní Rabasův, Paškův mlýn
12
Buček
331 41
Plzeň-sever
Buček
49° 57' 28.9'', 13° 31' 5.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
První zpráva o mlýně je z roku 1581. Původně selský mlýn o jednom kole na nestálé vodě. V r. 1921-25 mlýn vyhořel a byl poté opraven. V r. 1946 přistavěno nové obytné stavení. Mlýn byl v provozu do r. 1950. Dále usedlost sloužila jen k obývání. V současné době již budova zbořena.
Samota severozápadně od Bučku
Kralovický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zpráva o mlýně pochází z roku 1581, kdy nade vsí byl spálený mlýnec, jež držel Řehoř Heřman. 

Mlýn vyhořel před r. 1581.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Po něm tu byl od roku 1628 jeho syn Bárta (*1588) s manž. Annou (*1602), nazývaný podle mlýna také Spálený.

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Bárta Spálený (40 let), manželka Anna (26), tovaryš Ondřej Mařík (30), všichni poddaní katolíci

Mlynář Bárta Heřman prodal roku 1665 mlýn Jakubu Fejfarovi z Dolního mlýna, kterému říkali Rabas nebo Lodl.

Roku 1713 byla podle záznamů u mlýna zřízena stoupa. V tereziánském katastru z r. 1730 bylo zaznamenáno, že šlo o mlýn selský o jednom mlýnském kole a jedné stoupě na nestálé vodě.

Na indikační skice z r.1839 je jako majitel čp. 12 uveden Celestýn Rabas.

Kolem roku je zmiňována mlynářka Dorota Šulcová z Prahy, rozená Rabasová-Tellnerová z Horního mlýna v Bučku. Mlynářka byula velmi zbožná, dvakrát navštívila Jeruzalém a další posvátná místa v Orientu a třikrát Řím. Byla přijata i papežem Piem IX., od něhož si 3.6.1853 vyprosila odpustkovou bulu pro kostel v Kralovicích.

V roce 1895 byl majitelem hořejšího mlýna Jan Henžlík / Hanzlík/ z Bučku. Mlýn měl dvě složení a dvě vodní kola na svrchní vodu. Vantroky byly 5,85 m dlouhé.

Dalším majitelem byl mlynář  Kupka a později byl nájemcem mlýna Václav Vlnař, který pak odešel do Mariánského Týnce na mlýn na Kralovickém potoce.

V r. 1916 se stal majitelem mlýna Václav Pašek. 

Ten také 8. října 1920 namísto dvou vodních kol instaloval na mlýně Francisovu turbínu. Mlýn, zvaný teď Paškův, v letech 1921-25 vyhořel a byl poté opraven. 

1930 Václav Pašek

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Roku 1941 byla namísto staré turbíny instalována nová kotlová Francisova turbína s horizontální hřídelí.

Na Paškově mlýně se bydlelo původně v dolní části mlýnice. V roce 1946 bylo ke mlýnu přistavěno obytné stavení.

Mlýn byl v provozu do roku 1950, po nějaký čas se zde jen hospodařilo a pak byl mlýn na pět let uzavřen. Od roku 1956 po několik let sloužil jako míchárna krmiv Výkupního podniku Kralovice. Od roku 1971 slouží mlynářská usedlost již jen k obývání.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Do roku 2016 v katastru nemovitosí objekt evidován jako rodinný dům. Po roce 2016 mlýnice zbourána.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Heřman
  • Fejfar
  • Rabas
  • Hanzlík
  • Kupka
  • Vlnař
  • Pašek
  • Spálený
  • Lodl

Historie mlýna také obsahuje:

1581 Řehoř Heřman

1628-1665 Bárta Heřman Spálený

1665 Jakub Fejfar (Rabas, Lodl)

1839 Celestýn Rabas

1853 Dorota Šulcová (roz. Rabasová-Tellnerová)

1895 Jan Henžlík / Hanzlík/

Kupka

nájemce Václav Vlnař

1916-1939 - Václav Pašek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    • dveře
    • okno
    • vyskladňovací otvor
        Žádná položka není vyplněna
        1895: 2 složení
        Zaniklý
        • stoupa
        • jez
        • náhon
        • akumulační nádržka
        Jez primitivně postavený z lomového kamene nadivoko naházeného, v hřebenu 4,10 m dlouhý, nához z kamene na povrchu porostlý trávníkem.
        5,60 m od středu jízku namísto stavidla do dna zaraženo 5 kolíků, před nimiž narovnáno chrastí a proutí.
        Splávek 1,18 m široký, vydlážděný kamenem, náhon se na konci rozšiřuje v nádržku.
        Vantroka 5,85 m dlouhá, 1 m široká, 1,21 m hluboká, na konci bednění, v jehož dnu jsou dva průtokové otvory, které se uzavírají stavítky.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1920 byla instalována Francisova turbína.
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,175 m3/s, spád 5 m, výkon 8,8 HP
        R. 1941 místo staré turbíny dána nová kotlová Francisova turbína s horizontální hřídelí.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1920 byla instalována Francisova turbína.
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,175 m3/s, spád 5 m, výkon 8,8 HP
        R. 1941 místo staré turbíny dána nová kotlová Francisova turbína s horizontální hřídelí.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1895 měl mlýn dvě kola na svrchní vodu.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 60-61
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje11.1.2017
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 60-61
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje11.1.2017
        AutorJaroslav Sklenář
        NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
        Rok vydání1997
        Místo vydáníČistá
        Další upřesněnís. 113-115
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autorkol.
        NázevTajemství řeky Střely
        Rok vydání2017
        Místo vydáníPlzeň
        Další upřesněnís. 162-163
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 27
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Informaci o zbourání mlýnice podala Radka Křížová (potomek mlynáře).

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Vytvořeno

        11.1.2017 16:26 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 26.3.2023 18:43
        Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 14:48
        doxa (Jan Škoda) 2.12.2025 22:37
        PetrN 30.1.2019 20:54