Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Uhrovský mlynář Jan Rabas měl syna Františka, který pracoval u své sestry na Trávnickém mlýně. František upozornil rakovnického baumajstra Antonína Rotta, který měl dceru Terezii na možnost postavit na Všehrdském potoce mlýn, Všehrdští však nechtěli místo k postavení mlýna na katastru obce prodat. Jednáno bylo také o prodeji místa se zástupci obce Holovous. Jednání dosopělo tak daleko, že na staveniště nacházející se na katastrálním území Holovous byl již svážen stavební materiál, dříví a kámen. V té době nevěstin otec zemřel a bylo po stavbě mlýna proto, že ženichův otec se sám ke stavbě mlýna odhodlat nemohl. Svezený materiál byl prodán a na tomto místě postavil mlýn František Pešek z Holovous.
Mlýn byl postaven kolem r. 1870 Františkem Peškem z Holovous.
V r. 1872 se Všehrdský potok rozvodnil a mlýn zle poničil. Objekt byl však opraven a dán znovu do provozu.
Po r. 1900 hospodařil na mlýně Václav Forý a po něm mlynář František Kubička.
První světová válka (1914–1918)
Později pan Kubička prodal mlýn mlynáři Polcarovi.
1930 neregistrován (výkon < 2 HP)
Polcar se roku 1946 odstěhoval do pohraničí. Na uvolněné mlýnské usedlosti pak hospodařila paní Hlaváčová. Po ní na krátký čas, když se obnovil skauting, získali mlýn k užívání vodní skauti z Prahy.
Později bývalý mlýn v Holovousech koupil pan Nový z Plzně, a nechal na mlýn zavést elektrický proud. Jeho manželka hospodařila na poli u mlýna až do své tragické smrti v roce 1953, kdy mlýn převzala její dcera Helena.
Po r. 1989 sloužil mlýn jako rekreační objekt vnukovi pana Nového, pravděpodobně v té době začala renovace budovy.
Kolem roku 2010 získal mlýn jiný vlastník, který renovaci dokončil. Dnes je objekt mlýna využíván jako koňská farma a je zde také prováděna v letních měsících výuka jízdy na koních pro děti.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: