Je doloženo, že v r. 1880 na mlýně byl mlynář Josef Kepka a po jeho smrti zde hospodařila Anna Kepková.
Poté měl mlýn v držení Ferdinand Dyk. Ten tu také zřídil nový jez, který je od mlýna vzdálen 297,5 metru. Odtud vedou vantroky, ze kterých odbočují tři koryta - dvě na mlýnská kola na svrchní vodu a třetí pro přebytečnou odtokovou vodu.
V roce 1902 postavil mlynář Ferdinand Dyk u mlýna pilu na řezání klád.
Kepkův mlýn měl dvě složení, která byla hnána společně jedním vodním kolem. Druhé vodní kolo v lednici, nezavěšené na hřídeli, mělo sloužit k pohonu pily; později bylo zavěšeno a pohánělo pak nově zřízenou pilu. Povolení k provozování pilařské živnosti bylo Ferdinandu Dykovi uděleno 10. června 1903. Kolem roku 1906 mlynář zřídil pohon mlýna na benzínový motor o výkonnosti 8 HP. Ten měl sloužit především v době, kdy byl nedostatek vody.