Kepkův mlýn

1839 Josef Kepka

Je doloženo, že v r. 1880 na mlýně byl mlynář Josef Kepka a po jeho smrti zde hospodařila Anna Kepková.

Poté měl mlýn v držení Ferdinand Dyk. Ten tu také zřídil nový jez, který je od mlýna vzdálen 297,5 metru. Odtud vedou vantroky, ze kterých odbočují tři koryta - dvě na mlýnská kola na svrchní vodu a třetí pro přebytečnou odtokovou vodu.

V roce 1902 postavil mlynář Ferdinand Dyk u mlýna pilu na řezání klád.

Kepkův mlýn měl dvě složení, která byla hnána společně jedním vodním kolem. Druhé vodní kolo v lednici, nezavěšené na hřídeli, mělo sloužit k pohonu pily; později bylo zavěšeno a pohánělo pak nově zřízenou pilu. Povolení k provozování pilařské živnosti bylo Ferdinandu Dykovi uděleno 10. června 1903. Kolem roku 1906 mlynář zřídil pohon mlýna na benzínový motor o výkonnosti 8 HP. Ten měl sloužit především v době, kdy byl nedostatek vody. 

Syn Ferdinanda Dyka se pozdě ženil, protože nemohl najít nevěstu.která by přinesla velké věno do zadluženého mmlýna. Oženil se až skoro ve 40 letech s dcerou povozníka a obchodníka z Dolní Bělé, ale i přesto, že se bohatě oženil, nemohl mlýn udržet a prodává jej mistru Vetenglovi z Lozy.

1930 Václav Vetengel, elektrárna a pila

Na Kepkově mlýně se mlelo do padesátých let. Později se zde jen šrotovalo pro JZD a prostory mlýna byly využívány jako skladiště.

V současné době je bývalý mlýn čp. 19 v Bučí veden na katastru nemovitostí jako zemědělská stavba.