Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn má starý původ, uvádí se jako vrchnostenský při prodejích bělského panství. Byl to malý mlýn, kde se dlouho mlelo starým způsobem, i když na jiných mlýnech byly již stroje modernizované.
Když 8. ledna 1790 zemřel bývalý plaský mlynář Šimon Žaloudek, nastoupil po něm na mlýn jeho syn. Václav Žaloudek, mlynář z Dolní Bělé /Nejštatu/ na plaském panství a Josef Žaloudek z téhož panství spolu s ostatními mlynáři z Plzeňska a Loketska žádali dne 1. června 1848 o zrušení nebo snížení činží.
V roce 1895 měl mlýn dvě složení, která byla poháněna dvěma vodními koly na svrchní vodu. Voda sem přitékala přímo od mlýna hořejšího pod Zámeckým rybníkem /tedy mlýna Pioreckého/. Když mlel hořejší mlynář, musel dolejší mlýn stát.
1883 mlýn nabízen v dražbě za odhadní cenu 5517 zl., majitel Žaloudek. (RR)
První světová válka (1914–1918)
1930 Josef Žaloudek
Dne 29. července 1938 vyřadil mlynář Josef Žaloudek obě značně opotřebovaná vodní kola a nahradil je jedním širším vodním kolem na svrchní vodu o průměru 3,50 m a šíři 93 cm. To bylo dáno do provozu 17. června 1939.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V katastru nemovitostí je dům čp. 46 veden jako rodinný dům, stejně jako sousední dům čp. 38, a mají stejného majitele.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Žaloudek
Historie mlýna také obsahuje:
1883 - Žaloudek (RR)
1930-1939 - Josef Žaloudek (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
