Vonáskovský, Pšeničkův, Čechurův mlýn

Mlýn Vonáskovský nebo také Pšeničkův byl založen dlouho před r. 1620. Toho roku se  totiž Petr z Běšin oženil s Kateřinou z Klenového a věnoval jí 10 000 kop nejen na Svinné, ale i na Vonáskovském mlýně a Franckově Lhotce.

Za třicetileté války byla Lhota i s Vonáskovským mlýnem vypálena. Záznamy z r. 1648 o tom hovoří takto: " Býval zde mlýn Vonáskovský, nyní pustý, ale může být vystavěn, dříví tu je. Vycházelo z něho nájmu 30 strychů žita, 1 vepř a 6 kop. Nyní toliko polovice užitku. Pod ním býval druhý mlýn, od mnoha let pustý.""

1650 Sibyla Dejmová prodala svůj díl majetku Anežce Alžbětě Baullerové z Homfelsu a 15.000 zl. Šimon Bauller, tehdejší spolumajitel panství, Vonáskovský mlýn i s pilou znovu postavil, a dosadil sem mlynáře Pšeničku, který platil vrchnosti 25 zl. hotově, 30 strychů žita a 10 strychů ječmene.

1651 Soupis poddaných podle víry - Lhota Prackova: mlynář Jan Pšenička (67 let), manželka Marie (50), syn Jan (20), všichni katolíci

1726 synové Anežky a Šomona Baulllerových Vojtěch, Ferdinand a František prodali statek Svinnou se vsí Lhotkou včetně mlýna Alexandru Janu Ledebirov za 43.500 zl,, statek byl nadále spojen s Liblínem.

Dne 2. srpna 1895 bylo provedeno vyměření a osazení normálního cejchu, a v té době již vlastnil Pšeničkův mlýn Jan Čechura. Mlýn měl v té době dvě složení poháněná dvěma vodními koly na svrchní vodu. Vantroky byly 4,50 m dlouhé, 1,17 m široké a 1,69 m hluboké. Na jejich konci bylo bednění a v něm u dna dva průtokové otvory kryté stavidly. Jez na Radnickém potoce u mlýna byl pevný, přepadový, se stavidlovým splavem. Měl délku 34,20 m. Splav u jezu měl tři stavidla, na kterých bylo možno užít 40 cm vysokým nástavků.

1930 Oldřich Čechura

Vonáskovský mlýn vlastnil Jan Čechura ještě v roce 1948.

V současné době je mlýn v katastru nemovitostí uváděn jako rodinný dům. Je nabízen k prodeji realitními kancelářemi a na fotografiích je k vidění i strojní vybavení bývalého mlýna, které se nachází v bývalé mlýnici.