Roku 1625 dal Jan škole v Bohutíně na vojenské a jiné účely 100 kop. Obec mu za to 28. května téhož roku sdělila: " Janovi Mlsovi, jinak Školovi, manželkám, dítkám i dědicům jejich tuto obzvláštní lásku naši prokazujeme, tento list hanfestní dáváme, jeho i s dědici a s mlýnem tu ve vsi Bohutíně svobodna činíme a ze všech robot osvobozujeme, toliko samým platem úročním přicházejícím a jinými sbírkami a kontribucemi císařskými neb zemskými jako my i on bude povinen."
V letech 1651-54, kdy byl obecní, se na Žlutickém mlýně připomíná ještě Vít Škola, od roku 1659 mlynářský mistr, pak už se ho roku 1680 ujal Hendrych Regl. Ten dostal povolení postavit na starém toku pilu.
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Vít Mls (30 let), manželka Mařena (19), oba svobodní, tovaryš mlynářský Jakub Mniškovský (18), cizopanský, učedlník Jan Škola (10), svobodný, všichni katolíci
V roce 1720 byl mlýn prodán Dorotě Nygrynové za 920 zlatých. Od ní koupila mlýn příbramská obec za 700 zlatých a pronajala jej Tomáši Andělovi / po něm byl nazýván Andělovský/. V roce 1741 mlýn od příbramské obce koupil František Strof. Pobyl si na něm však jen do roku 1750, kdy byl "kasírován" pro horní účely.
Mlýniště a pilu koupil roku 1763 od obce za 450 zlatých V. Šťastný, pak oboje vlastnil Antonín Havrlík, od roku 1793 jeho vdova Rozina, znovu provdaná Černá, a její syn Josef Havrlík. Po smrti paní Černé v roce 1806 připadly mlýniště i pila Vojtěchu Černému, v roce 1817 je zmiňována Rozina Chroustová.
Roku 1818 mlýniště koupil Matěj Žlutický za 3 900 zlatých.
