My jsme žádný ječmen nesnědli, odpověděli osli sádrového mlýna, když se jim řeklo: den zmrtvýchvstání je hrozný den.
(německé přísloví)

mlýn na Bystrém

mlýn na Bystrém
4
K Zájezdku
Bystřice
257 51
Benešov
Bystřice u Benešova
49° 43' 45.0'', 14° 40' 3.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn vznikl pravděpodobně v 18. stol. Vzadu za dvorem stála přízemní mlýnská budova, za vantroky bývala dřevěná kolna pily. Mlýnská budova se dělila na východní část obilního mlýna a západní část, kde bydlel mlynář. Mlýn mlel ještě celou první polovinu 20. století.V r. 1950 mlýn vyhořel, obytná část byla obnovena, mlýnská část již zprovozněna nebyla. V roce 1982 byly budovy strženy, zbylo hospodářské stavení a zbytky mlýna.
Jižně od centra
Bystrý potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn stával na potoku Bystrém v Bystřici u Benešova. Pravděpodobně vznikl nejpozději v 18. století, protože je zakreslen už na I. vojenském mapování v letech 1764-68. Byl položen mezi obecní cestou a potokem. Vpředu u cesty byly hospodářské budovy, vzadu za dvorem stála přízemní mlýnská budova, za vantroky byla dřevěná kolna pily. Mlýnská budova se dělila na východní část obilního mlýna a západní část, kde bydlel mlynář. 

Mlýn na Bystrém měl v podzemí podlaží - podkolí - o světlosti 2,65 metru. Ve štítu bylo okno s ventilačním křídlem. V podkolí bylo umístěno palečné kolo, hlavní transmise a prachový vysévač loupačky. Z podkolí, kam se šlo ze dvora i po schodech ze mlýnice, byly přístupny čtyři klenuté místnosti, položené pod obytnou částí a sloužící k hospodářským potřebám mlynáře. Podlaží přízemní - mlýnice - mělo plochu 10,7 x 7,1 m a výšku 2,9 m. Bylo osvětleno dvěma okny ve štítě a přístupno ze dvora, z protilehlé strany od lednice a z bytu. V mlýnici stál francouzský kámen o průměru 36´, žitná dvouválcová stolice 500/300, loupačka a hrudkový vysévač. Ve mlýně pracoval mlynář , nejvýše s jedním pomocníkem. 

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Při velké vodě v 19. století protrhal rozvodněný potok Bystrý hráze rybníků a poničil řadu mlýnů od Votic až po Poříčí nad Sázavou. Byl pobořen i mlýn v Bystřici u Benešova. Patrně však musel být brzy opraven, neboť se uvádí, že v 80. letech 19. století jej koupil Josef Dvořák. 

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

Mlynář Josef Dvořák hospodařil na mlýně až do roku 1924. V tom roce mlýn převzali Stanislav a Anna Haasovi, ale od roku 1928 jej pronajímali - nejdřív mlynáři Vrňákovi, pak mlynáři Kaplanovi.

1930 Jan Vrňák

Za mlynáře Kaplana se v roce 1940 konalo vodosprávní řízení o mlýně, při němž byl stanoven pevný vodní cejch a prověřen přívod vody na mlýn. Od roku 1942 se tu nájemcem stal František Heřman. Ten mlýn postupně zmodernizoval, obstaral novou válcovou stolici a další zařízení. V té době byl do mlýna zaveden elektrický proud z veřejné sítě, která nahradila mlýnské dynamo.  V roce 1948 mlynář odstavil mlýnské kolo a zapojil vodní turbínu.

Koncem roku 1949 byl mlýn s celým hospodářstvím předán do nucené správy místnímu JZD. O rok později vyhořel. Obytné stavení bylo obnoveno, ale mlýnská část zprovozněna již nebyla. V roce 1982 byly budovy strženy. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Stanislav Haas, jemuž byl mlýn vrácen v restituci, prodal dvěma zájemcům hospodářské stavení a zbytky mlýna - sklepy, podkolí a náhon.

Dnes je budova vedena v katastru jako zemědělská stavba, majitel Sláma..

Mlýn měl výklenek s dřevěnou soškou Panny Marie. Nyní je soška jako dílo lidového umělce uložena v muzeu v Benešově u Prahy.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dvořák
  • Haas
  • Heřman
  • Vrňák
  • Kaplan

Historie mlýna také obsahuje:

1880-1924  Josef Dvořák

1924 Stanislav a Anna Haasovi

1930 Jan Vrňák (nájemce)

1939-1942 - Václav Kaplan (nájemce) (RR)

1942 František Heřman (nájemce)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    05 2012
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn byl položen mezi obecní cestou a potokem. Vpředu u cesty byly hospodářské budovy, vzadu za dvorem stála přízemní mlýnská budova, za vantroky byla dřevěná kolna pily. Mlýnská budova se dělila na východní část obilního mlýna a západní část, kde bydlel mlynář.

      Mlýn na Bystrém měl v podzemí podlaží - podkolí - o světlosti 2,65 metru. Ve štítu bylo okno s ventilačním křídlem. Z podkolí, kam se šlo ze dvora i po schodech ze mlýnice, byly přístupny čtyři klenuté místnosti, položené pod obytnou částí a sloužící k hospodářským potřebám mlynáře. Podlaží přízemní - mlýnice - mělo plochu 10,7 x 7,1 m a výšku 2,9 m. Bylo osvětleno dvěma okny ve štítě a přístupno ze dvora, z protilehlé strany od lednice a z bytu.
      Mlýn měl výklenek s dřevěnou soškou Panny Marie. Nyní je soška jako dílo lidového umělce uložena v muzeu v Benešově u Prahy.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          V podkolí bylo umístěno palečné kolo, hlavní transmise a prachový vysévač a loupačky.
          V mlýnici stál francouzský kámen o průměru 36´, žitná dvouválcová stolice 500/300, loupačka a hrudkový vysévač.
          Zaniklý
          • pila
          • výroba elektrické energie
          • jez
          • náhon
          • akumulační nádržka
          Voda k mlýnu plynula z Bystrého potoka. Na potoku byl cca 500 m od mlýna stavidlový jez, kterým byla voda zdvihána do mlýnského náhonu. Náhon byl na konci opatřen uzavíracím stavítkem. Odtud byla voda vedena kamenným žlabem 7,9 metru, který přecházel v krytý dřevěný žlab asi 5ti metrový a ten ještě přecházel v dřevěný otevřený žlab. Celková délka krytého i otevřeného žlabu byla 11,7 metru.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisMlýnské kolo bylo na svrchní vodu a bylo umístěné ve zděné lednici. Počet obrátek vodního kola byl osm. Střední obvod kola měřil 3,14 x 4 m. 
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,222 m3/s, spád 4 m, výkon 7,6 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisMlýnské kolo bylo na svrchní vodu a bylo umístěné ve zděné lednici. Počet obrátek vodního kola byl osm. Střední obvod kola měřil 3,14 x 4 m. 
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,222 m3/s, spád 4 m, výkon 7,6 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách II
          Rok vydání2003
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 137-139
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách II
          Rok vydání2003
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 137-139
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 8

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Vytvořeno

          12.2.2017 18:33 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 26.3.2023 19:15
          Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 15:26
          doxa (Jan Škoda) 27.11.2024 00:30