1850 se protrhl Mlýnský rybník nad mlýnem a již nebvyl obnoven, mlýn však přitom větší škody neutrpěl.
1865 František a Josefa Šmejkalovi
1870 jednání s Antonímem Matzem, správcem Velkostatku Vysoký Chlumec ohledně vyvazení z poddanství, původně náhrada stanovena na 1200 zl., manželé Šmejkalovi se však zavýzali udržovat splav a strouhu Zámeckého (Panského) rybníka, který zůstával majetkem velkostatku, v důsledku čehož byla náhrada snížena na 936 zl. 60 kr. a povoleno splácení ve 20 splátkách (dohoda z 1.11.1872). Mlýn nadále mohl odebírat vodu ze Zámeckého rybníka a využívat plochu zaniklého Mlýnského rybníka, vše za 2 zl. 85 kr. ročního nájmu.
1874 od manželů Šmejkalových zakoupil Tomáš Chmel s manž. Marií, doplatil zbytek vyvazovací sumy.
1889-1895 vedl spor s vrchností ohekedně vedení vody a navíc byl přistižen při pychu na Panském rybníce.
1895 mlýn vykoupil a následně zrušil tehdejší vysokochlumský kníže Lobkovic. Přestavěl jej na obytné stavení pro hlídače okolních rybníků
před 1909 Josef a Františka Filovi (mlýn již nesloužil, 1909 zakoupili Smilovský mlýn u Teplýšovic)