Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry - Luhovský mlejn: mlynář Jakub Konvička (41 let), manželka Dorota (30), děvka Mariana (20), podruh Jan Sobota (48), všichni poddaní obrácení nekatolíci
V obci Luhy stával na Rtišovském, dnes Podhrobském potoce Luhovský mlýn. Ve slivické farní kronice se o něm 3. května 1745 píše: " ...mlýn byl postaven na zádušní půdě chrámu sv. Vavřince v Pečicích roku 1739 Jiřím Štáfem Luhovským, přičemž nastala rozepře ohledně nájemného, jež dlužil za šest let. Při tomto zápisu došlo k dohodě, kde se Jiří Štáf uvolil platit 14 krejcarů ročně, počítáno v jedné sumě, a 84 zlatých rýnských ihned zaplatil."
Luhovský mlýn byl zřejmě po staletí v rodě Štáfových.
1839 Martin Štáf
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Posledním majitelem a mlynářem byl od roku 1914 Matěj Štáf. Za první světové války byl těžce zraněn.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1930 Matěj Štáf, pila a mlýn
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlynář Matěj Štáf musel koncem čtyřicátých let mlýn zastavit. Přičiněním pana Hájka zůstala v provozu aspoň pila.
Dnes má podle katastru nemovitostí bývalý mlýn evidenční číslo 6 a je veden jako stavba pro rodinnou rekreaci.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jakub Konvička
1739 Jiří Štáf
1839 Martin Štáf
1930 Matěj Štáf
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
