Další zápis, týkající se Horního mlýna, je z roku 1634. V této době zde byli mlynáři David Tietze a Max Illing. Po nich tu hospodařil syn druhého jmenovaného, také Max Illing, který se 1. února 1639 oženil s Marií Grusovou z Niederhennesdorfu v sousedním Sasku.
Dalšího mlynáře na Horním mlýně, Georga Endlera, potkal tragický osud. Dne 27. října 1687 večer při obchůzce náhonu a vantrok spadl do vody a utonul. Vdova po něm se 3. října 1869 vdala za mlynářského pomocníka Heinricha Fischera. Ten odkoupil do té doby panský mlýn se vším, co k němu patřilo, do tzv. dědického vlastnictví za 430 zlatých. Heinrich Fischer 2. ledna 1704 postoupil Horní mlýn nevlastnímu synovi Christofu Hasemu za 450 kop zlatých.
Když Christof Hase zemřel, přenechala vdova po něm mlýn svému synovi za 1 500 zlatých. Po smrti Antona Haseho převzal mlýn zeť Anny Hasové Zacharias Wünsche, mlynář ze Šluknova, s manželkou Katharinou.
Dalším mlynářem na Horním mlýně byl jeho syn Josef Wünsche. Po jeho smrti vedla mlýn vdova po něm, ale tehdy došlo k velkému zadlužení mlýna a ten byl v dražbě prodán za 3 000 zlatých.