mlýn v Olšinkách

V Olšinkách při Kojetickém potoce byl mlýn v horní části při skalní stěně postaven již v r. 1598, a to jako poslední stavení v osadě. Potřebná voda byla sváděna z kamenitého okraje údolí, voda musela být vedena dřevěným korytem - náhonem nad mlýn k hornímu spádovému stupni. Dnes po zrušení mlýna voda padá jako krásný vodopád  přes asi 6 m vysokou kamennou stěnu, zčásti již betonovou hráz, a vytváří malý vodopád. Uvádí se, že když se chtělo jít dříve do údolí, musel se použít dřevěný můstek, který vedl skrz mlýnské stavení ve vyšším patře.

Z další historie je známo, že mlýn byl vrchnostenský a mlynáři byli nájemní. V roce 1606 se na mlýně uvádí mlynář Georg Manzel.

Od roku 1685 v Olšinkách mlynařil Jakob Hermann a od roku 1694 Georg Jackowitz, manž. Katherina Strohschneiderová ze Svádova. 

V roce 1713 byl správním mlynářem Gottfried Stroppe. Ten platil ročně nájemného pouze 15 florenů vrchnosti a proto si museli členové jeho rodiny přivydělávat tkaním. Po Stroppem byl na mlýně v Olšinkách Wenzel Nartsch. Pravděpodobně tehdy mlýn vynášel více - Stroppe platil roční nájem 20 florenů, ale ani tak mu mlýn nezaručoval plnou obživu. Tereziánský katastr tu uvádí mlýn o jednom kole na nestálé vodě.

Mlýn v Olšinkách roku 1718 vyhořel, ale byl zřejmě znovu postaven; do provozu byl však dán až roku 1785. Lze se však jen dohadovat, zda zdejší první dům na Kojetickém potoce ve směru proudu v Olšinkách je ono bývalé mlýnské stavení / již upravené/. Nad tímto domem je totiž nádržka - rybník, která mohla být právě i zásobárnou vody pro mletí. 

Podle prvního zápisu v pozemkové knize pro katastrální úřad Svádov je zapsán mlýn čp. 1 v Olšinkách na stavební parcele číslo katastru 134. Právo vlastnické bylo vloženo na základě kupní smlouvy z 23. ledna roku 1871 pro Eduarda Kochera a Marii Kocherovou. Polovina po Marii Kocherové přešla v březnu roku 1875 dědictvím rovněž do vlastnictví Eduarda Kochera. 

Dále podle kupní smlouvy z 5. května 1898 přešlo vlastnictví mlýna v Olšinkách na firmu Georg Schicht. V této kupní smlouvě je však Eduard Kocher uváděn již také jako vlastník mlýna Jankemühle v Zálezlech.

Podle kupní smlouvy ze 12. listopadu roku 1900 přešel mlýn do vlastnictví Heinricha Struppeho v Olšinkách, který však zřejmě nebyl mlynářem. Potom patrně došlo k určitému zadlužení mlýna a ten byl dán do dražby. Jejím výsledkem bylo převedení mlýna dražebním příklepem dne 6. července roku 1912 opět do vlastnictví firmy Georg Schicht, a.s.

Od Schichtovy firmy 30. srpna 1928 odkoupili mlýn Josef a Josefína Janetzkých, později dědictvím přešel mlýn jen na Josefu Janetzkou. Při těchto převodech byla nemovitost uváděna jako mlýn čp. 1 v Olšinkách. Vzhledem k tomu, že noví vlastníci nebyli již mlynáři, je možno uvažovat, že zmíněný objekt byl v té době používán již jen k bydlení.

Po roce 1945 byla parcela č.134 s domem čp. 1 v Olšinkách jako konfiskát převedena do vlastnictví Jaroslava a Anežky Včelkových - k úřednímu převodu došlo v roce 1976, k převzetí nemovitosti však již o dvacet let dříve.

V roce 1983 se vlastníky bývalého mlýnského stavení stali Jaroslav a Eva Floriánovi. 

Původní stavební parcela je nyní v katastru nemovitostí označena č. 423 a stavba na ní jako obytný dům čp. 501.