Rod mlynářů Kmenů na Klejnarském mlýně
Od r.1823 (možná už od r.1808) je na mlýně mlynářem Václav Kmen (*1777 Myštěves †1846 Klejnary) syn Jana Kmena mlynáře v Kacákově Lhotě, Podolibech a Myštěvsi, původem z Robous.
1847-1870 mlynář Václav Kmen jr. (*1817 †1870) nejmladší syn Václava Kmena
1870-1910 mlynář Gustav Kmen (*1855 †1910) syn Václava Kmena jr.
zdroj: matriky SOA Praha
xxxx
Nové Dvory 25. září 1936
Okresní úřad Kutná Hora
Oznamuji, že z mlýna Karla Karbusického z Lochů zůstal pouze jez a náhon.
Ostatní mlýnské zařízení jak stroje, tak i vodní kolo byly požárem zničeny. Karbusický po požáru prodal strojové zařízeni, jelikož bylo žárem poškozeno, takže z původního mlýna nemá ničeho, pouze zdivo. Karbusický prohlásil, že vzhledem na hospodářskou krisi a své dluhové zatíženi v dohledné době není mu možno mlýn znova vystavěti a zaříditi. Zlepší-li se jeho poměry, mlýn prý znovu vystaví.
Karbusický dále uvedl, že ztrátou vodního práva, byl by jeho objekt znehodnocen a on by utrpěl, v případě že by chtěl budovy prodati, velké újmy.
Vedení stanice
xxxxxxx
Dne 2. října 1936
Výměr
Panu Karlu Karbusickému v Lochách čp. 39.
Okresní úřad v Kutné Hoře prohlašuje podle § 26 vod. zákona z 28. 8. 1870 č. 71 z. Z. vodní právo zapsané ve složce 36 vodní knihy okresního úřadu v Kutné Hoře pro mlýn čp. 39 v Třebešicích za zaniklé a nařídí po nabytí právní moci tohoto výměru jeho výmaz. Důvody:
Mlýn čp. 39 v Třebešicích, pro nějž je vodní právo v naší vodní knize dosud zapsáno, pozůstával ze 3 složení a jahelky.
Jak nyní bylo konaným šetřením zjištěno, mlýn tento v r. 1934 vyhořel, nebyl od té doby znovu zřízen a zůstal po něm pouze jez a náhon, kdežto stroje i vodní kolo byly požárem zničeny neb tak poškozeny, že jste je prodal a z vlastního mlýna zbylo pouze zdivo.
Podle § 26 vod. zák. přechází právo na užívání vody, jež nebylo v povolovací listině výslovně omezeno na osobu žadatelovu, na tohoto kterého držitele té provozovny nebo nemovitosti, pro níž povolení bylo vydáno. S touto zásadou je v plné shodě právní názor úřadu, že hospodářský účel, pro nějž vodní právo se udílí, je koefficient vodního oprávnění konsensem uděleného. Odst.2 téhož § ustanovuje pak, že odloučení takových práv od původní provozovny neb nemovitosti na jinou provozovnu nebo nemovitost smí se státi pouze se souhlasem úřadu udělujícího vodoprávní povolení.
Zápis ohledně Vašeho mlýna ve vodní knize je neúplný a nemohly zde býti nalezeny spisy, které by jasné prokazovaly, k jakému účelu vodní právo bylo vlastně uděleno. Z kusého znění zápisu, který výslovně mluví o mlýnu o 3 složeních a jahelce, nutno však vyvozovati, že vodní právo bylo uděleno pro účely této provozovny. Zanikla-li proto provozovna nebo - což je jedno a pozbyla-li oněch součástek, které tvoří její podstatu, zanikl tím substrát vodního oprávnění a tím i vodní právo.
Tím, že jste po vyhoření mlýna odstranil z něho veškeré stroje a mlýnské zařízení, přestal mlýn jako takový existovati. Nerozhodnou při tom je otázka, zamýšlíte-li neb máte-li možnost provoz obnoviti.
Rovněž nerozhodnou je okolnost, že zařízení sloužící ke vzdouváni vody /jez/ a jejímu přívodu ke mlýnu /náhon/ dosud trvají. Zařízení tato nemají jiného účele, než sloužiti k provozu mlýna a nemají žádného samostatného účelu hospodářského.
Bylo proto nutno vysloviti zánik vodního práva.
Okresní hejtman
vrchní rada polit. správ
