Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zakreslen na I. a II. vojenském mapování. Podle císařského otisku a indikační skici z r. 1838 se jednalo o mlýn z nespalného materiálu o jednom kole na dlouhém náhonu z Klenečského potoka.
Na mlýně po několik generací hospodařil rod Tauerů.
1838 Antonín Tauer
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Koncem 19. století byl na mlýně Josef Tauer, velký čtenář a vypravěč, s ním se přátelil J.Š. Baar. V r. 1889 zřídil mlynář Josef Tauer ve svém mlýně elektrické osvětlení, napájené proudem z vlastního zdroje. Toto zařízení také vlastnoručně provedl.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Bývalý mlýn je dnes podle katastru nemovitostí užíván jako rodinný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Tauer
Historie mlýna také obsahuje:
1838 Antonín Tauer
1900 Martin Tauer
1928-1930 Josef Tauer
Zobrazit více
Betlém mlynáře Martina Tauera z Klenčí pod Čerchovem (DO).
Částečně mechanický betlém klenečského mlynáře vznikl na konci 19. století. Betlém zabíral téměř polovinu světnice, stál asi na 15 m2.
· Kostely betléma byly opatřeny funkčními hodinami, před mramorovými schody stála kašna s vodotryskem. Poutník u kašny jakoby kloboukem nabíral vodu a pil. Také další figury (15-20 cm) byly pohyblivé. Před městem se nacházel žebrák otáčející hlavou a žádající o almužnu. K němu návštěvníci pokládali dobrovolné vstupné.
Pohyb celého soustrojí obstarávalo kolo (jak jinak!), roztáčené sypajícím se pískem z pytle. Od kola vedly provázky, zajišťující pohyb figurek.
Betlém se dnes nachází v Muzeu J. Š. Baara, jemuž jej roku 1928 daroval syn Martina Tauera Josef Tauer, rovněž mlynář v Klenčí. Bohužel se do muzea nedostaly všechny části betléma, ani zmiňovaný mechanismus, obstarávající jeho pohon.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
