Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V roce 1618 se v těchto místech připomíná nová valcha pod Stříbrnou hutí, vystavěná za 46 kop 40 grošů.
Mikovcův mlýn, který původně patřil držitelům mlýna Hořejšího, vznikl právě z této valchy.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Počátkem 19. století se na mlýně uvádí Vavřinec Moser ze Spáleného Poříčí, který se však přestal věnovat mlynářskému řemeslu a začal tady vyrábět lopaty, kosy, srpy a jiné nástroje. Když se výroba zvětšila, postavil Moser u bývalého mlýna chalupy jako byty pro dělníky. Výroba nástrojů však postupně začala být ztrátová a v 50. letech 19. století byla zastavena.
V roce 1858 přestavěl Mikovcův mlýn - zvaný též podle Moserovy podnikatelské činnosti Lopatárna - pražský obchodník Moric Saar na přádelnu bavlny a tkalcovnu sukna. Ale zřejmě i tato výroba se přestala brzy vyplácet a byl obnoven provoz mlýna.
Mlýn pak koupil Emanuel Fiala. Po něm 19. září 1885 přešel na Václava Macourka. Od 20. prosince 1900 se stal majitelem mlýna syn předešlého mlynáře Václav a ten jej 15. května 1903 prodal Ludvíku Langrovi. Brzy, ještě od roku 1903 mlýn vlastnili Josef a Růžena Mikovcovi.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Od Mikovcových mlýn 19. července 1921 koupili Jaroslav a Jana Snopkovi.
1930 Růžena Mikovcová
Mlýn byl později osazen turbínou.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Mikovec
- Moser
- Fiala
- Macourek
- Langr
- Snopek
Historie mlýna také obsahuje:
kol. 1800 Václav Moser
1858 Moric Saar
1879 Emanuel Fiala
1885-1900 Václav Macourek
1900-1903 Václav Macourek ml.
1903 Ludvík Langr
1903 Josef a Růžena Mikovcovi.
1921 Jaroslav a Jana Snopkovi
1930 - Růžena Mikovcová
1939 Božena Mikovcová
Zobrazit více
Josef Klempera (nepolehlivé!):
Mikovcův mlýn (Lopatárna) v Příbrami
Mlýn stával pod Stříbrnou hutí v Příbrami pod mlýnem Janíkovským, a píše se, že měl „dvojí vodu: od Stříbrné huti a z obecního potoka“.
Ponejprv se v těch místech připomíná v roce 1618 „valcha nová pod Stříbrnou hutí, vystavěná za 46 kop 40 grošů“. V té době tu jircháři zpracovávali měkčí kůže ovčí, srnčí, telecí aj. ve vápenné vodě. Kůže několikrát valchovali - odtud název valcha. Pozdější Mikovcův mlýn, který původně patřil držitelům mlýna Hořejšího, vznikl právě z této valchy.
Počátkem 19. století se na mlýně uvádí Vavřinec Moser ze Spáleného Poříčí, který se však přestal věnovat mlynářskému řemeslu a začal tady vyrábět lopaty, kosy, srpy a jiné nástroje. Když se výroba zvětšila, postavil Moser u bývalého mlýna chalupy jako byty pro dělníky. Výroba nástrojů však postupně začala být ztrátová a v 50. letechn 19. století byla zastavena.
V roce 1858 přestavěl Mikovcův mlýn - zvaný též podle Moserovy podnikatelské činnosti případně Lopatárna - pražský obchodník Moric Saar na přádelnu vlny a tkalcovnu sukna. Ale zřejmě i tato výroba se brzy přestala vyplácet a byl obnoven provoz mlýna. Ten pak koupil Emanuel Fiala. Po něm 19. září 1885 přešel na Václava Macourka. Od 20. prosince 1900 se stal majitelem mlýna syn předešlého mlynáře Václav a ten jej 15. května 1903 prodal Ludvíku Langrovi.
Brzy, ještě od roku 1903 mlýn vlastnili Josef a Růžena Mikovcovi; odtud jeho jméno. Od nich jej 19. července 1921 koupili Jaroslav a Jana Snopkovi. Mlýn byl později osazen turbínou.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
