1652 - zachycen v dobovém urbáři z roku 1652, nájemce Vilém Šírer (měl v nájmu i huť), platil 1 kopu 12 gr. ze mlýna a huti, 3 gr. z pozemku, 36 gr. z luk 2x ročně na sv. Jiří a sv. Havla
mlýn ale zanikl a obnoven až na poč. 18. stol. Podle popisu komorního panství se jednalo o roubenou stavbu se třemi vodními koly. K mlýnu přináležela pila a jez. Platilo k němu také právo průjezdu po tzv. umrlčí stezce, která vedla ke hřbitovu v Chylicích a ke kostelu sv. Jakuba.
27. 6. 1729 nájemce Václav Kohout zakoupil mlýn z dominikální držby a držel jej do roku 1731, kdy se utopil v náhonu.
16. 10. 1731 emfyteticky zakoupil Karel Josef Kraj (svobodník, příjmí psáno též jako Krej nebo Krejl) za 250 rýnských zlatých hotově + 500 zl. ve splátkách po 20 zl. 2 x ročně
2. 10. 1740 Ondřej Kapoun
1. 9. 1744 Petr Kohout
24. 2. 1772 František Kohout (nejstarší syn Petra Kohouta)
21. 9. 1780 Tomáš Kohout (po dosažení dospělosti, nejmladší syn Petra Kohouta a jeho právoplatný dědic)
1789 František Kohout
1829 Mates Hrdlička z Rokycan
1842 jeho dcera se provdala za Františka Walda