Uživatel

Hledat

Když člověk náhodou přijde do blízkosti mlýna nebo špýcharu,
ale nenajde tam žádnou práci, přesto na něm
zůstane ulpěný prach.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Fraňkův, Hejtmannův, Němcův mlýn

Fraňkův, Hejtmannův, Němcův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

305

Bývalé čp.

46 a 7

Ulice

Modřínová

Lokalita (vesnice, město)

Nová Včelnice

PSČ

378 42

Okres

Jindřichův Hradec

Katastrální území

Nová Včelnice

GPS

49° 13' 16.7'', 15° 3' 56.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Ve vodní knize Okresního úřadu v Kamenici nad Lipou je v prvním zápisu uvedeno, že v r. 1860 bylo vydáno povolení ke stavbě mlýna o dvou složení a stoupách. Časem byla postavena pila a její zakázky na řezání pražců pro potřeby železnice umožnily další rozkvět mlýna. V roce 1925 byla vodní kola nahrazena Francisovou turbínou o cca 14 ks. V roce 1944 byl povolen provoz i druhé Francisovy turbíny. Po druhé světové válce byl mlýn zabrán a využíván jako strojní traktorová stanice a pila. Po roce 1989 byl celý objekt předán potomkům posledního mlynáře a upraven pro bydlení a podnikání

Poloha vůči obci

Na jižním okraji Nové Včelnice

Vodní tok

Kamenice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Stavební povolení ke stavbě mlýna o dvou složeních a dvou stoupách bylo vydáno v roce 1860. Nejdéle v roce 1925 bylo vodní dílo upraveno instalací turbíny, druhá turbína byla doplněna v roce 1944. V areálu mlýna fungovala i pila.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

V roce 1860 vydáno táborským krajským úřadem povolení ke zřízení mlýna o dvou složeních a stoupách.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

První světová válka (1914–1918)

SokA Pelhřimov, Fond OÚ Kamenice n.L., inv.č.828
Výkaz mletí 1.7.1917-31.8.1918, semleto 178,24 q obilí, kapacita 30-32 q/týden, mlynářka J. Hejtmanová.(pep)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Kamenice nad Lipou

Název toku: Kamenička říčka
Obec, čp. : Včelnice 46
Podnikatel: Václav Froněk
Druh živnosti: mlýn a pila

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Němec
Hejtman
Franěk
Froněk

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1930 Václav Froněk

1939 - Václav Franěk (RR)

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.

Částečný výpisy z matrik fary Nová Včelnice.
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrnj&id=5948
Josef Němec mlynář ve Včelnici čp.7 a Kateřina roz. Truhlářová ze Včelnice
*1856 Johana
*3.8.1870 Valentin
*9.10.1875 Albína
*11.6.1877 Antonín +17.2.1880
Vojtěch Hejtman mlynář ve Včelnici čp.46 a Johana roz. Němcová (*1856; +1.81927 Košice SR) ze Včelnice čp.8
*2.12.1880 Františka +19.12.1880
*2.12.1880 Barbora
*17.11.1882 František
*20.2.1886 Albína +24.4.1886
*7.1.1896 Marie
Václav Franěk (*14.9.1891; +1953) mlynář, syn Vojtěcha Fraňka mlynáře z Lišova čp.200 a oo24.5.1921 Marie roz. Hejtmanová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

reklama, inzerát

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Jde o čtyřstranný areál situovaný nad ohybem Kamenice. Mlýn je situován v jihozápadním boku, čelo k východu s vjezdem uzavírají další obytné části, v severovýchodní části se nacházejí hospodářské objekty, v severozápadní části dvůr uzavírá stodola. Pila se nacházela při severozápadním rohu areálu.

Historické stavební prvky – exteriér

dveře
okno

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Vodní kniha OÚ v Kamenici nad Lipou, číslo položky 56 (výpis)

Obě vodní kola mají po 4 m průměru a po 80 cm šířky. Kameny mlýnské mají v průměru 32´´ = 84,5 cm. Obě kola jsou dvoukružní, dřevěná na spodní vodu.
Na základě řízení povolena záměna 2 stávajících kol na spodní vodu za Francisovu turbínu o vodorovném hřídeli. Turbína tato má konstrukční data:
průměr oběžného kola 0,6 m
výkon 14 ks
Zapsáno 20.10.1925
28.11.1940 – Včelnice – Nový Etynk, Václav Franěk, majitel mlýna a pily ve Včelnici čp.46, jedna Francisova turbína. Vodoprávně byla schválena stavba druhé Francisovy turbíny u mlýna čp.46 o hltnosti 260 l/s při užitečném průměrném spádu 2,4 m. Největší výkon turbíny 6,5 HP.
Turbína slouží k výrobě elektrické energie a k topným účelům a osvětlovacím mlýna. V době sucha může býti i zapojena velmi hospdárně na stroje mlýnské po případě na pilu.

5.1.1944 turbína vodoprávně kolaudována a dáno povolení k jejímu užívání.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Stavební povolení ke stavbě mlýna o dvou složeních a dvou stoupách bylo vydáno v roce 1860.
Zbytky turbínové kašny a domku

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa

Nezjištěn

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1930 mlýn a pila
Stavební povolení ke stavbě mlýna o dvou složeních a dvou stoupách bylo vydáno v roce 1860.
Stoupa o třech jamkách měla jedno dvojče a dvě stoupy samostatné "k drcení lněného semene a k výrobě krup z ječmene"
V areálu mlýna fungovala i pila. Pila se nacházela při severozápadním rohu areálu.
Vodní elektrárna vznikla na místě vodních kol přebudováním jejich lednice na spodní stavbu vodní elektrárny. Technicky jde o přístavek mlýnské budovy situovaný v jejím severozápadním rohu s železobetonovou spodní stavbou pro umístění Francisových turbín.
Vodní elektrárna je v torzálním stavu, zařízení bylo odstraněno a stavba jako celek chátrá.

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
odtokový kanál
turbínová kašna
lednice
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní kniha OÚ v Kamenici nad Lipou, číslo položky 56 (výpis)

Dle ohlášky z 2.1.1902 č.114 nahání se potřební voda z potoka Kamenického jezem do mlýnského náhonu as 400 kroků dlouhého. Na počátku náhonu jsou dvě stavidla po 1 m šářky. Na kola vedou dva žlaby po 1 m šířka a 30 cm hloubky, každé se stavidlem.
Výška vody měla býti stanovena v r.1861 normálem proti vodě na pravém břehu se nacházejícím. V r. 1863 mělo se odbývati jednání o zvýšení jezu. Odpadní stoka ústí 200 kroků pod mlýnem do potoka...
Zvětšením míry užívání vody stavbou druhé Francisovy turbíny stanoveno bylo maximální množství 840 l/s, z toho množství je 580 l/s na dobu časově neomezenou a 260 l/s na 60 let od právoplatnosti vodoprávního výměru.

Elektrárna: Technicky jde o přístavek mlýnské budovy situovaný v jejím severozápadním rohu s železobetonovou spodní stavbou pro umístění Francisových turbín. Pod prostorem bývalé pily se nachází systém náhonů k turbínám včetně jalového přepadu.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

PopisNejdéle v roce 1925 bylo vodní dílo upraveno instalací turbíny, druhá turbína byla doplněna v roce 1944.
1930: Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
hltnost 0,58 m3/s
spád 2,4 m
Normální výkon v ks: 14,5

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Nová Včelnice

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrnj&id=5948

Datum citace internetového zdroje21.5.2017

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Nová Včelnice

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrnj&id=5948

Datum citace internetového zdroje21.5.2017

AutorMinisterstvo veřejných prací

NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 11

AutorPetr Valeš, Jarmila Válková, Eva Prouzová

NázevPutování kouzelnou Vysočinou - „Řeka Kamenice vypravuje...“,

Rok vydání2008

Místo vydáníBeroun

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Pohled do turbínové kašny, vpravo železné profily vedoucí stavidla pro turbíny, 16.5.2017, © pepino, (Prvky na obrázku: náhon)

Mlýnice jako zadní část budovy mlýna, dveře z mlýnice k odtokovému kanálu, turbínový domek pro první turbínu postaven až do výše střechy mlýna, přistavek pro druhou turbínu se již rozpadá, 16.5.2017, © pepino, (Prvky na obrázku: turbínový domek)

Turbínový domek pro první turbínu byl přistaven k mlýnici nad lednicí, v čele okno nad odtokovým kanálem. Rozpadající se zdivo je zbytek přístavku nad druhou turbínou, železné profily vedly stavidla druhé turbíny. V levé části snímku byla jalová strouha., 16.5.2017, © pepino, (Prvky na obrázku: turbínový domek)