Mlynářka má zamoučené ruce.
(slezské přísloví)

Horní Lipovský mlýn

Horní Lipovský mlýn
12, 13
Vranov
375 01
České Budějovice
Dražíč
49° 17' 58.1'', 14° 19' 44.6''
Mlýniště bez mlýna
Horní Lipovský mlýn je jedním z mnoha mlýnů, které zaplavily vody Orlické přehrady. O mlýně se dozvíme mnoho zajímavého při zadání jeho jména do vyhledávače. Zjištěná fakta:
- mlýn stál v osadě, která od začátku 18.století až do poloviny 19.století měla co do činění i s výrobou papíru
- první mlynář - Antonín Mrzena je zapsán v matrice narozených fary Chrášťany v roce 1726; Mrzenové jako svobodní mlynáři se na mlýn vrátili a dcera posledního Mrzeny se provdala za Josefa Fähnricha syna mlynáře ze Stráže n.N.
- objekty mlýna dostaly dvě popisná čísla a to 12 a 13;
- neexistuje vodní kniha.



Západně od obce na pravém břehu Vltavy
Vltava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

před 1687 Vít Řežábek, 1690 doložen na Novém mlýně

Jiří Kratochvíle s manž. Magdalenou

1718 Šimon Řežábek s manž. Lidmilou

18.6.1726 se  Antonínu Mrzenovi mlynář z Lipovska a jeho manželce Anně narodila dvera Anna, byli svobodníci. První zápis o mlýně v matrice NOZ fary Chrášťany

1734 Merin Moravec

1750 Václav Tomandl s Uršulou, svobodníci

1.pol.18.stol. - Votrubec - mlynář (RZ)

1750 František Řežábek

1750 Tomáš Petržílka, svobodný mistr papírnický

1783 od majitele Dražíčského panství svob. pána z Támů emfyteuticky zakoupil mlýn Jan Mrzena z Tábora s manž Terezií Holubovou, patrně dcerou zdejšího papírníka

1788 od majitele Dražíčského panství svob. pána z Támů emfyteuticky zakoupil papírnu Karel Holub, musel slíbit, že bude dobře vycházet se sousedy a odebírat pivo a kořalku ze dvora, zaplatil 1000 zl. a platil roční úrok 170 zl.

1793-1795 František Doubek, Jan Mrzena

1796 zemřel Antonín Holub (34 let), vdova se provdala za Josefa Frühstückera

1816 přebírá syn Jan Mrzena II. s manž. Františkou Rajskou, dcerou mlynáře z Horní Cerekve

2.7.1824 v propusti u jezu najel obchodní šíf na ledolam, rozlomil se a potopil, mlynář Mrzena vytáhl z vody sedm členů posádky, mezi nimi i Vojtěcha Lannu, budoucího velkopodnikatele ve Vltavské lodní dopravě. Na paměť této události nechal V. Lanna 1840 u mlýna vzryčit kříčit s německým nápiem, 1852 přenesen do Týna nad Vltavou a umístěn v ulici Horní Brašov, v Lipovsku vztyčen nový kříž na skále nad řekou.

1848 mlýn převzal Jan Mrzena III. s manž. Annou, dcerou Vojtěcha Fähnricha, měšťana z Nového Rychnova a mlynáře v Želivském mlýně

 

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1853 v papírně syn František Frühstücker s manž. Barborou Kolářovou, papírnu pronajímají, nájemce Josef Levec, syn mlynáře z Jistce na Otavě, provoz papírny byl však zanedlouho po nekonkurenceschopnoist zastaven, vyklizený objekt zakooupil mlynáž Jan Mrzena a celý areál přestavěl na moderí mlýn s pilou

po odkupu papírny vybudován nový mlýn o 5 složeních, 3 mlýnských komorách a 2 tubínách s krupníkem a nová pila, intervencí u Vojtěcha Lanny bylo umožněno zdvihnout práh nad povolenou normu (proti čemuž podal stížnost Lukáš z Dolního Lipovska), 1865 byla přestavba dokončena

v lednu 1873 zemřel Jan Mrzena III. ve věku 56 let, mlýn převzala vdova, mlýn pronajímá, rodina žije v Písku

31.10.1881 se dcera Marie provdala za Josefa Fähnricha, syna Václava Fähnricha, mlynáře ze Stráže nad Nežárkou (byl to ovšem její bratranec), přebírají mlýn

1888 mlýn zasažen velkou povodní

1900 při rozšiřování šlajsny nalezen poklad starých mincí, nálezci rozchvácen

1906 Josef Fähnrich začal obchodovat se dřevem

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1917 shořela pila, údajně zapálena ze msty, že mlynář nechtěl prodávat levnou mouku

1918 u mlýna povolen veřejný přívoz

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1926 pod mlýnem postavena obytná vila

1927 mlýn převzal zeť František Koranda (manžel dcery Karolíny), původním povoláním stavitel

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Bechyně
Název toku: Vltava
Obec, čp. : Dražíč 12
Podnikatel: František Koranda
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na spodní vodu
Normální výkon v ks: 11,2
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Bechyně
Název toku: Vltava
Obec, čp. : Dražíč 13
Podnikatel: Josef Fähnrich
Druh živnosti: pila
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na spodní vodu
Normální výkon v ks: 10

Oba zápisy obsahují chyby. Josef Fähnrich je v matrikách uváděn vždy jako mlynář. Špatně je uvedena i obec, má být Vranov.

1939 mlýn oceněn na 957.000 K

Do mlýna nebylo investováno, zařízení nevýkonné

1940 Frantiek Koranda zřídil nad mlýnem splaz, valiště na kmeny a vaziště na vory, kapacita 1000 m3 ročně

ve mlýně 3 zaměstnanci, na pile 1, k mlýnu náleží 22 ha pozemků

1952 zemřela Karolína Korandová, 1953 se syn oběsil

František Koranda uvězněn pro neplnění dodávek, mlýn spravuje jeho neteř provd. za Josefa Zvoníčka

1954 F. Koranda odešel do domova důchodců v Kardašově Řečici, 1960 zemřel

1956 zastaven provoz mlýna, část zařízení demontována a převzata n.p. Jihočeské mlýny, většina ale skončila ve šrotu

1959 vše oceněno na 120.751 Kčs, zahájena  demolice, materiál odváželo JZD

březen 1960 zbořena mlýnice

květen 1960 zbořen býv. špýchar čp. 12

červenec 1960 zbořena obytná budova a vila čp. 11

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mrzena
  • Votrubský
  • Moravec
  • Tomandl
  • Řežábek
  • Daubek
  • Fähnrich
  • Votrubec
  • Doubek
  • Kratochvíle

Historie mlýna také obsahuje:

před 1687 Vít Řežábek

Jiří Kratochvíle

1718 Šimon Řežábek

1726 Antonín Mrzena

1734 Martin Moravec

1.pol.18.stol. - Votrubec

1750 Václav Tomandl

1.pol.18.stol. - Votrubec

1750 František Řežábek

1783-1816  Jan Mrzena

1793-1795 František Doubek, Jan Mrzena

1816-1848 Jan Mrzena II.

1848-1873 Jan Mrzena III.

1873-1881 Anna Mrzenová

1881-1927 Josef Fähnrich

1927-1954 František Koranda

 

 

 

 


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    06 2017
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        zděná
        jednopatrový
        Mlýn s pilou, hospodářskými a obytnou budovou, ta byla přízemní s kuchyní, velkým kachlovým sporákem a pecí na chleba, celkem 4 místnosti
        čp. 12 bývalý špýchar, přestavěn na patrovou obytnou budovu s kolnou a stodolou, přízemí klenuté, v patře velká obytná kuchyň s kamny a menší pokoj, suché WC
        • drobné sakrální památky
          • zcela bez technologie aj.
          Mlýn neexistuje stejně jako Vodní kniha
          Žádná položka není vyplněna
          Původní mlýn měl polovinu strojů na ostrůvku v řece, spojeném řejkou
          po odkupu papírny vybudován nový mlýn o 5 složeních, 3 mlýnských komorách a 2 turbínách s krupníkem
          1956 zařízení demontováno
          n.p. Jihočeské mlýny převzal:
          dvojitý výtah
          periodickou loupačku Tesařík
          míchačku na 60 q s příslušenstvím
          do šrotu určeno:
          2 čryřválcové a 1 jednoválcová mlecí stolice
          míchací stroj Pantl
          reforma
          trier
          TOS PRaha převzal:
          řemenice, transmise, ložiska, dopravní šneky


          Zaniklý
          • pila
          • výroba elektrické energie
          • pohon zemědělských strojů
          • papírna
          papírna 1750-1853
          po zániku paíprny postavena nová pila
          1930 pila v čp. 13
          • jez
          po intervenci u Vojtěcha Lanny bylo umožněno zdvihnout práh nad povolenou normu (proti čemuž podal stížnost mlynář Lukáš z Dolního Lipovska)
          Propusť jezu vyhovovala mlynářským, ale pro plavce byla za vyššího stavu vody velmi nebezpečná, jelikož proud v zákrutu řeky hnal plavidla na vnější stranu ohybu. K nápravě došlo v roce 1854.
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930:
          mlýn: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 3,077 m3/s, spád 0,91 m/s, výkon 11,2 HP
          pila: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,749 m3/s, spád 0,91 m, výkon 10 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930:
          mlýn: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 3,077 m3/s, spád 0,91 m/s, výkon 11,2 HP
          pila: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,749 m3/s, spád 0,91 m, výkon 10 HP
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Popispro vllastní potřebu
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Popispro vllastní potřebu
          Historické technologické prvky
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Chrášťany
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrie&id=4124
          Datum citace internetového zdroje28.6.2017
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Chrášťany
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrie&id=4124
          Datum citace internetového zdroje28.6.2017
          AutorMinisterstvo veřejných prací
          NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 12, s. 7
          Odkaz28.6.2017
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevSčítání lidu pro obec Vranov
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1shdavr&id=603438
          Datum citace internetového zdroje28.6.2017
          AutorZaniklé obce a objekty
          NázevHorní Lipovsko (Ober Lipov)
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazzanikleobce.cz/index.php?obec=928
          Datum citace internetového zdroje28
          AutorJaroslava Pixová
          NázevKdyž Vltava zpívala II., Od Lipovska po Zvíkov
          Rok vydání2022
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 14-42
          AutorJan Čáka
          NázevZmizelá Vltava
          Rok vydání1997
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 194-196

          Žádná položka není vyplněna

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          28.6.2017 09:46 uživatelem pepino

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 29.6.2017 21:16
          doxa (Jan Škoda) 17.1.2024 16:29