mlýn Rabštejnka

Mlýn Rabštejnka, který se již připomíná ve 14. století, patřil k hrádku Rabštejn. Poté v průběhu věků patřil různě k panstvím Dobřeň a Malešov. 

Ve 14. století bylo zvykem, že bohatí patriciové kutnohorští měli statky mimo město. Mezi ně patřil Nicolaus Rabenstein pán na Rabštejně. Dále byla majitelkou Voršila, manželka Rotleva (také Rokleva). Ta r. 1393 prodala stálý úrok na zboží svém rabštejnském. Když Jiřík Rotlev (Roklev) zemřel, vdala se Voršila asi roku 1400 za Prokopa, kramáře. V roce 1416 na Rabštejně sídlil Jakub Píšek, bohatý horník, a později horník Hanuš Leml. Po roce 1455 hrad Rabštejn zanikl a zůstal zde jen mlýn.
Hrádek Rabštejn zřejmě stával na ostrohu nad Vejvanovským potůčkem, který tvoří severní hranici roztěžského katastru při jeho vtoku do Vrchlice (dnes přehrady) směrem ke Lhotě. Jsou tu ještě znatelné haldy kamení, zbytky zdí a pravděpodobně propadlý sklep. Vše je zarostlé lesem.

Mlýn patřil do roku 1567 k Malešovu a pak k Dobřeni, poté byl přivtělen do katastru roztěžské obce. (Dnes však mlýniště náleží k Mezholezům.)

1790 Václav Holý (Gruntovní kniha Panství Malešov)

1840 majitel Josef Suchý

1871 Josef a Anna Novákovi

31.5.1889 Josef Novák žádá Okresní úřad o povolení instalace 3 složení, kteráž tu prý bývala odedávna

1901 Rudolf a Emilie Jelínkovi

1919 dr. Jaroslav Novák

1930 Boh. Kysela

1935 Emil Procházka

1939 - František Novák, nájemce Bohumil Kysela (RR)

Za II. světové války Němci popravili mlynáře  Emila Procházku na základě udání, že má uschováno velké množství obilí.

poslední majitel Jaroslav Procházka (syn Emila Procházky)

1950 ukončeno mletí

1966 mlýn rozbořen před napouštěním přehrady