Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V Choltické kronice je k roku 1713 uváděn ve Štěpánově V. Stratilek (Ztratílek) řemesla mlynářského. Mlýn patřil choltické vrchnosti, tj. Thunům. V roce 1731 je mlýn popisován jako mlýn s jedním kolem a stoupou, 5 korci polí a loukou za který platil mlynář roční nájem 70 zlatých.
Mlýn je vyobrazen na mapě I vojenského mapování z let 1764-1768.
V roce 1785 zde byl mlynářem Jakub Rozsypal jako nájemce. Mlýn patřil rodině Thunů jako součást Choltického panství.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn byl zrušen v souvislosti s postupným vysoušením rybníků na panství. V průběhu 60. a 70. let 19. století majitelé Choltického panství Thunové vysušili řadu velkých rybníků (Medenický, Loděnický, Klenovský, Benešovický) a přeměnili je na pole pro pěstování řepy. Důvodem bylo zřízení nového cukrovaru v Cholticích. Tento mlýn patřil k prvním, které byly zrušeny, a to již na přelomu 50. a 60. let 19. století. Brzy po jeho zrušení následovalo zboření budovy, čp. 15 zaniklo.
Na mapách III. vojenského mapování mlýn již není uváděn.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Neexistuje. Na pozemku vysušeného rybníka je dnes fotovoltaická elektrárna.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
