Dolní Lipovský mlýn

1580 I. zmínka - mlýn U Kupky

1628, 1680 mlýn s pilou, výsadní krčma a lososnice, vše pusté

1690 Václav Forka

1692 Lorenc

1693 Jiří Kotalík s manž. Markétou

1696 Jáchym Kotalík

1705 Jakub Čaloun

1712 Martin Kulhánek s manž. Kateřinou

1.pol.18.stol. - Votrubec - mlynář (RZ)

1729 mlýn si pronajal Jakub Lukáš z Krumlovského panství, ročně platí 35 zl. činže, odvádí 45 str. žita a místo 3 vepřů platí 17 zl., navíc musí přednostně mlít a řezat stanovený kontingent pro vrchnost, dostal však do užívání nějaké pozemky a mlýnek v Chřešťovicích

ve mlýně mají povinnost mlít poddaní z obcí Chřešťovice, Dobešice, Kluky, Březí, Jehnědno, Údraž, Slavětice a Nová Ves

1735 mlynářův syn Petr Lukáš (*1700) v Protivíně odsouzen za svedení a zprznění 14 leté dcery převozníka Marianny Kothánkové, kterou si přes opakované domluvy odmítl vzít, k pokutě 15 zl. a k povinnosti vyživovat jejich nemanželského syna Jakuba

1738-1773 Petr Lukáš s Voršilou

1759 kníže Schwarzenberg mlýn Petru Lukášovi emfyteuticky odprodal za 500 kop (?) zlatých, s veškerým zařízením, 13 strychy polí a lukami na 1 vůz sena, mlynář platí ročně 50 zl. činže a 17 zl. 30 kr. namísto 3 vykrmených pradar, 8 zl. z lovu ryb ve Vltavě, odvádí 50 strychů žita, je povinen mlít slad pro zámecký pivovar, k opravám smí použít 5 kmenů stavebního a 3 kmeny měkkého dříví z panského lesa, mlecí kameny si pořizuje na vlastní náklad.

Jez s vraty, pila, žlaby a lososnice zůstávájí vrchnosti

ve mlýně mají nadále povinnost mlít poddaní z obcí Chřešťovice, Dobešice, Kluky, Březí, Jehnědno, Údraž, Slavětice, Temešvár a Rejsíkov

1780-1796 Josef Lukáš

1796 Josef Lukáš se zabil po nešťastném pádu v mlýnici, vdova se provdala za mlynáře Františka Jandu, ten však zemřel v červenci 1804 ve věku 45 let na souchotiny

1804 Josefův syn František Lukáš s Annou (1889-1838), dcerou Františka Vejvody, chalupníka z Údraže, měli 12 dětí

1836 koupil od vrchnosti pilu a dostal povolení postavit druhou pilu, za což musel pro vrchnost řezat zdarma

1840 Jan Adolf Schwarzenberg zřídil u mlýna stoupy na lisování oleje

1840-1868 syn Josef Lukáš (1821-1868) s Annou Maříkovou, dcerou sedláka z Chřešťovic

1854 mlynář Jan Mrzena a papírník Josef Fähnrich z Horního Lipovska podávají žalobu na Josefa Lukáše, že neoprávněně postavil vyšší jez, což jim působí zpětnou vodu

1868 Karel Lukáš, 1875 se přestěhoval do Písku, na dva roky si pronajal lom na živec a křemen pod Olešnou Ve strouze, působil v řadě spolků, 1899 zvolen starostou města Písku, 13. listopadu 1907 zemřel.

1886 Antonín Omcirk (*1857)

1897 Karel Reš z Písku

1898 nájemce Josef Kraft

1899 koupil Vojtěch Pravda, předtím na Pilském mlýně v Sedlici u Blatné, manželka Marie, syn Petr dělá stárka

1910 převzal syn Petr Pravda s manž. Terezií

nad mlýnem skladiště, valiště a vaziště dřeva, provozuje Karel Lukáš

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Písek
Název toku: Vltava
Obec, čp. : Jehnědno 42
Podnikatel: Petr Pravda
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na spodní vodu
Normální výkon v ks: 9,8

1939 zakoupil Arnošt Gregr, nebyl mlynářem, mlýn vede stárek Marek

po válce chtěl mlýn přestavět, ale k tomu již nedošlo

Mlýn zanikl s výstavbou Orlické přehrady.