Uživatel

Hledat

| Sign up

Má na krku mlýnský kámen.
(německé rčení)

Pauknerův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Pauknerův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Zahořany

PSČ

399 01

Okres

Písek

Katastrální území

Zahořany

GPS

49° 32' 29.6'', 14° 14' 2.7''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Archivní materiály k mlýnu se nedochovaly a zůstaly pouze zápisy v matrikách. Prvý potomek se narodil ve mlýně v roce 1819 čímž lze dovozovat, že v tomto čase byl mlýn již postaven. Po celou dobu provozu mlel na mlýně rod mlynáře Pauknera, stavitele mlýna. Rekonstrukce mlýna proběhla ve 20tých letech minullého století. Mlýn mlel i za 2. světové války a provoz byl ukončen na začátku 50tých let minulého století. Současná podoba mlýna odpovídá době konce provozu.

V roce 2017 na prodej. (RŠ)

Poloha vůči obci

Na jihovýchodním okraji obce Zahořany

Vodní tok

Žebrákovský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn vznikl na začátku 19. století

- mlýn postaven na místě, kde prý kdysi mlýn stával (na základě povolení c. a k. úřadů 1.9.1816), tedy místo pro mlýn nebylo vybráno náhodně neb tam v pamětech místních kdysi stával, ale tento postavil mlynáře František Paukner, který předčasně umírá 30.10.1825 v 50 letech a zanechává vdovu Barboru, 2 dcery a syna Jana
- vdova Barbora je v pozemkové knize u zápisu o stavbě mlýna uvedena jako znovu vdaná Drastíková
- smlouva o stavbě mlýna mezi mlynářem a obcí Zahořany byla podepsána na Orlíku 1. dubna 1829, neboť obec chtěla mít opět mlýn pro své pohodlí a dědicové Františka Pauknera se zavazují mlet. Jelikož mlýn nemá stálou vodu (nedostatečnost potoka), takže aby se mlynář uživil, dává mu obec k dispozic nějaké platby a zahrádku, dále k užívání vodu z obecního rybníka nad mlýnem a zavazuje se o rybník náležitě starat (obec), obec užívá cestu skrz mlýn, mlynář může mít krávu a jalovici a pást je na obecních pozemcích, ale žádný další dobytek bez povolení obce mít nesmí
- obec má předkupní právo na mlýn
http://digi.ceskearchivy.cz/cs/721380/169

(doplnil Martin Mottl)

1830 Anna Křížová

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Jan a Julie Pauknerovi

1902 převzali syn Theodor (*1876) a Anastázie Pauknerovi

První republika (1919–1938)

19.12.1927 schválen Okresním úřadem

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Milevsko

Název toku: Žebrákovský potok
Obec, čp. : Zahořany 23
Podnikatel: Theodor Paukner
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 4,28

7.5.1933 Theodoru Pauknerovi vydán živnostenský líst

1936-37 námezdní kontingent 170 q pšenice a žita dohromady

1938 kapacita 12 q pšenice, 10 q žita, 12 q ječmene na mouku, 12 q ječmene na krupky, 12 q šrotu/24 hod.

roční: 3360 q pšenice, 2800 q žita, 3360 q šrotu

možno mlít pouze střídavě, pouze za dostatku vody lze zároveň mlít a šrotovat

1938 semleto 24 q pšenice, 45 q žita a 8 q šrotů

u mlýna 13 ha pozemků, z toho 7,7 ha orné půdy

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1. pol. 1939 semleto 10 q pšenice, 30 q žita a 8 q šrotů

1939 kontingent 170 q obilí

23.11.1941 mlýn uzavřen

po válce se jednalo o převodu Pauknerových do pohraničí

září 1945 MNV Zahořany žádá o znovuotevření mlýna

6.2.1946 povoleno šrotování

leden 1947 převzal syn Jindřich Paukner

březen 1947 povoleno znovuotevření mlýna, zprovozněn však až v srpnu

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Paukner
Drastík
Kříž

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1830 Anna Křížová

-1902 Jan Paukner

1902-1947 - Theodor Paukner (RR)

1947- Jindřich Paukner

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

06 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

obdélníková budova 13 x 9 m, ze dvora přízemní, od potoka jednopatrová. Polovina obytná (2 světnice a kuchyň) a polovina třípodlažní mlýnice. Pod obytnou částí na 1/2 polovině sklep a na druhé polovině motorovna.
2.6.1939 povolena nástavba mlýna (cca 3 m), pro nedostatek stavebního materiálu však dokončena až v červenci 1940

Historické stavební prvky – exteriér

epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

pískovcový kámen prům. 0,8 m na šrotování
jednopárová rýhovaná válcová stolice Škrdlant 400 x 300 mm
hranolový vysévač Julius Škrdlant
hranolový třídič
cylindr se sortýrem
stará moučná truhla se špičákem
tarár bez žejbra
trier Julius Škrdlant

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

poháněna mlátička (3 HP), řezačka (2 HP) a cirkulárka se šindelkou (4-5 HP)

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

šířka stavidla na kolo 35 cm, výška vody před stavidlem 1,2 m

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930 - 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,74 m3/s, spád 6,68 m, výkon 4,28 HP, prům. 5,8 m, šířka mezi věnci 70 cm, hloubka korečků 26 cm, 7 ot./min., max. výkon 8-10 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930 - 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,74 m3/s, spád 6,68 m, výkon 4,28 HP, prům. 5,8 m, šířka mezi věnci 70 cm, hloubka korečků 26 cm, 7 ot./min., max. výkon 8-10 HP

Pomocné motory a generátory

Typplynosací motor

StavZaniklý

VýrobceRon a Štefek

Popispůvodně benzinový motor 1925 přestavěn firmou Krejčí, Zatčany u Brna na plynový
výkon 6-8 HP

Typplynosací motor

StavZaniklý

VýrobceRon a Štefek

Popispůvodně benzinový motor 1925 přestavěn firmou Krejčí, Zatčany u Brna na plynový
výkon 6-8 HP

Typbenzínový motor

StavZaniklý

VýrobceRon a Štefek

Popisinstalován 1909
1925 přestavěn na plynový

Typdynamo

StavNezjištěn

VýrobceKrejčí Zatčany u Brna

Popis

Historické technologické prvky

mlecí kámen

Prameny

Literatura / Internet

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Lašovice

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrla&id=5095

Datum citace internetového zdroje9.7.2017

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Lašovice

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrla&id=5095

Datum citace internetového zdroje9.7.2017

AutorMinisterstvo veřejných prací

NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 15

Datum citace internetového zdroje9.7.2017

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevSčítání lidu pro obec Zahořany

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1shcbza&id=603319

Datum citace internetového zdroje9.7.2017

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Pohled na budovu mlýna od jihu. Na šítu obytné části je vidět zvýšení mlýna o jedno patro a pilíře ke zpevnění původní kamenné části, 26.6.2017, © pepino