Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1884 majitelé Emilián a Marie Knollovi
Josef a Josefa Langrovi
1893 Marie Balášová
1895 Augustin a Anna Fingerovi
1900 Ladislav a Karolina Langrovi
První světová válka (1914–1918)
1927 Jan a Filomena Otčenáškovi
1930 mlýn a mlátička, majitel Jan Otčenášek
1931 Alois a Anna Vítkovi
za Aloise Vítka se tu štípal šindel a vyráběly figurky ze dřeva
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
2005 Milan Svatoš z Rakovníka a Romana a Věra Svatošovy z Chocně
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Otčenášek
- Knoll
- Langr
- Baláš
- Finger
- Vítek
- Svatoš
Historie mlýna také obsahuje:
1884 Emilián a Marie Knollovi
Josef a Josefa Langrovi
1893 Marie Balášová
1895 Augustin a Anna Fingerovi
1900 Ladislav a Karolina Langrovi
1927 Jan a Filomena Otčenáškovi
1931 Alois a Anna Vítkovi
2005 Milan Svatoš z Rakovníka a Romana a Věra Svatošovy z Chocně
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: