Zátavský mlýn

1479 s největší pravděpodobností totožný s mlýnem zmiňovaným pod Chotěbořicemi

1576 mlýn oceneněn při projednávání dědictví po mlynáři Tomáši Frčkovi na 800 kop gr. míš., mlýn převzal Vít, který si vzal jeho vdovu (nadále zván rovněž Frček), každému ze 4 sirotků musí vyplatit 200 kop gr. míš. s odečtením poměrné části vdovského podílu, který vyženil (splácet bude tudíž po 18 kopách ročně)

1602 mlýn splacen

26.3.1629 při projednávání dědictví po Havlu Frčkovi mlýn oceněn na 400 kop gr. míš. (200 za mlýn + 200 za polní hospodářství), mlýn převzal Jan Frček

výtah z inventáře mlýna: železa mlýnská: 8 obručí na hřídelích, 2 na kladnicích, 7 čepů na hřídelích, klika k pile, plech k řezání prken, 2 votky, hřeben, 2 voškrty, sochor železný, 3 kameny mlýnský semlený, celkem za 200 kop gr. míš.

1654 Berní rula: Václav Ficek měl svůj vlastní mlýn o 2 kolech, ale vrchnost mu jej odňala

Mlýn vzpomínán v matrice narozených fary Kestřany v roce 1684.

1701 Jakub Frček, pocházel ze Sudoměře, jeho původní jméno bylo Jakub Maška

1740 Tereziánský katastr: v Zátaví je jeden mlynář, nikoliv na panském, ale na zakoupeném rustikálním mlýně o 2 kolech a 2 stoupách na stálé vodě

1750 Václav Ochoč s manž. Terezií

Petr Vaněk

Jakub Růžička

1779 Martin Cigloser (+1804) s manž. Marianou

1804 po smrti Martina před dosažením zletilosti jeho syna Josefa mlýn obstarával Martin Pasauer, na mýně zůstali i nadále, 1818 uváděn jako výměnkář

Josef Cigloser s Josefou, dc. Jana Honsy z Červeného mlýna v Heřmani

1835 mlýn koupil Matěj Adámek, syn mlynáře Jana

1849-1854 Martin Mourek, nájemce

červenec 1884 Matěj Adámek ml. (1858-28.7.1898)

1888 jarní ledy poškodily jez a odnesly splav, oprava hrazena z navigačního fondu, mlynář měl přispět 200 zl., proti platbě podal protest, neboť při opravě byl změněn směr jezu, to však bylo zamítnuto, jelikož jeho délka zůstala stejná

1903 koupil Jan Petřík za 32.000 K (16.000 zl.), částečně obnovil zařízení

1904 převzal syn Jarolím Petřík (* září 1885 v Borovanech u Bernartic, + 8.10.1918 na španělskou chřipku), 1907 se oženil s Annou Hesounovou (1886- 31.7.1936) z Velkých Nepodřic

1911 mlýn vyhořel, do jara 1912 znovu vystavěn v moderní stylu s turbínou, zkolaudovanou 1913

1916 postavena nová stodola

1917 nové obytné stavení

1918 pořízeno elektrické osvětlení

1918-1920 po smrti Jarolíma Petříka mlýn spravuje bratr mlynářky František Hesoun

1920 mlynářka se znovu provdala za bratra nebožtíka Josefa Petříka (1889 -18.12.1937), vyučeného řezníka a francouzského legionáře

1920 přistavěl koňské stáje a zplanýroval cestu do stodoly

1922 ledová dřenice strhla pravé křídlo jezu u ostrova 13 m délky, znovu postaveno

1930 zřízena pekárna

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Písek
Název toku: Otava
Obec, čp. : Staré Kestřany 67
Podnikatel: Josef Petřík
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 48,75

1932 pořízen nákladní automobil za 40.000 Kč

29.12.1933 se nejstarší syn Jarolíma Petříka Josef (18 let) zabil na motocyklu

1934 mlýn zasažen povodní 260 cm nad normál

1937 mlýn převzal syn Jaroslav Petřík, 1938 se oženil s Růženou Čadkovou z Ražic, z jejího věna vyplatil 100.000 Kč sestře Josefě provd. Holubové

ve mlýně až 14 zaměstnanců (2 kočí, pekař, stárek, mládek, prášek, šofér, chůva, 2 děvečky)

před válkou a za války stárek Kobližka

prášek Chvátal z Mladějovic

mlelo se zde pro Kestřany, Lhotu, Malé a Velké Nepodřice, Oldřichov, Hradště a Zátaví

ke mlýnu náleželo 11 ha pozemků, chovají zde 2 páry koní, 12 ks hov. dobytka a 2 vepře

Mlýn za 2. světové války mimo provoz. Podle přípisu OÚ Písek čís.15768/41 zásob. Z 10.12.1941 byl jako námezdní mlýn pro obec Kestřany určen mlýn Sudoměř čp.20, mlynář Jirkal Otakar.

mlynář byl několikrát zavřený za černé mletí a další věci

1945 jarní dřenice strhla jezovou korunu v délce 15 m,  projekt na opravu vypracovala fa Jindřich Bubla a spol. Horažďovice, náklady vypočteny na 190.000 Kčs, nakonec činily 223.000 Kčs, po dvouročních jednáních ministerstvo dopravy uhradilo 45%

po válce dělal 5-6 let stárka Cvrk

jako sekerník dojížděl Vávra z Katovic

1950 mlýn uzavřen, nadále zde JZD šrotuje a má zde sklad obilí

ve mlýně bydlí nájemníci

1954 mlýn zasažen povodní 350 cm nad normál

Ve mlýně žije dcera Evy Petříkové, mlýnice pronajata provozovateli MVE

2002 mlýn zasažen povodní 468 cm nad normál