Dne 17. února 1694 byl 39 letý mlynářský tovaryš Kryštof Eichsner z Malé Strany čp. 9 popraven v Rokytnici za provedené krádeže. Nejprve ukradl jednomu tesaři ruční pilu, Kryštofu Lauterbachovi z Malé Strany sedm a půl čtvrtě ovsa, potom provedl v Seitendorfu (dnes Gniewoszów v Kladsku) jedno vloupání a z toho jeden ženský kožich, jeden kabát, tři štučky příze, jeden sypek, čtyři šátky, jeden pár bor, jeden pár punčoch a loket plátna. Potom ukradl z jedné truhly devět haléřů peněz, čtyři klouby lnu a trochu másla. Potom s jistým Adamem Glaserem ze Seitendorfu se vloupal do tamního kostela a z obětní pokladničky ukradl 45 zl. Potom se oba vloupali do kostela v Javornici a odtud ukradli kalich s paténou a příslušenstvím, jednu chórovou sukni, albu, mešní roucho s štolou a manuálem, dva korporály, jednu černou taftovou sukni na kalich, tři plátěné utěrky na kalich, jedno cínové vasanto, v němž byl svatý olej, vylitý vosk, sedm až osm voskových svící a debvatenáct krejcarů peněz. Kalich potom prodali za 30 zlatých. Potom se chtěli vloupat do kostela v Klášterci, ale bylo jim v tom zabránněo synem tamějšího kováře a mlynáře. Potom se chtěli vloupat do neratovského kostela, protože však byl příliš pevný, namáhali se tam marně dostat, také proto, že Eichsnerův otec a dva lidé leželi v Neratově pochováni, si mysleli spolupachatelé, že půjdou raději dále. Chtěli potom sekerou a krumpáčem vypáčit kunštátský kostel, neudělali to však. Potom chtěli ukrást kalich a vloupat se do kostela v Marienthalu (Niemojów), nevzali však s sebou nic, než cínovou konvičku a trochu vosku. Když kradli v sakristii, slyšeli v kostele zvonění, dostali strach a utekli. Nakonec se ještě chtěli vloupat do kostela v Langenau (Dlugopole Zdrój). Při výslechu Kryštof Eichsner ještě se přiznal, že o vánocích ještě ukradli tři čtvrtě ovsa. Zlodějství v Javornici činilo odhadem 220 zlatých a tři krejcary. Dne 24. prosince 1693 byl od Kryštofa Václava říšského hraběte z Nosticů vynesen rozsudek, že Kryštof Eichsner má být zbaven života a popraven provazem a potom pod šibenicé spálen. Následkem toho musela být v Rokytnici zřízena nová mučírna, služební místnost, šibenice a pranýř. Všechny náklady 120 zlatých 13 krejcarů musely zaplatit obce rokytnického panství.
1840 panský
