Historie
Obecná historie:
Válcový mlýn stával až do let 1931-1932 v místech dnešní zástavby a parkoviště mezi ulicemi Mlýnská, Hrnčířská, Dr. Vrbenského a Gen. Klapálka. Mezi pamětníky byl pověstný svým "deštěm" sazí z komína a zápachem z konírny a kravína. Potomky židovských majitelů již zasáhl holocaust. Např. ze synů Josefa Becka zahynul Theodor Beck (1883-1942) v Terezíně a Jiří Beck (1889-1941) v židovském ghettu v Lodži.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Koncem 19. stol. vybudován jako „Kladenský válcový mlýn Fischl, Beck & Brand“
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
První světová válka (1914–1918)
od roku 1922 pod názvem „Kladenské parní mlýny Brand a spol.“
23.10.1930 byl mlýn v dražbě získán Městskou spořitelnou, která jej v podstatě koupila proto, aby mohl být areál mlýna uvolněn pro další zástavbu.
V letech 1931 a 1932 byl celý areál mlýna zbořen. Jako poslední byl likvidován komín mlýna dne 31.3.1932. Tato událost přilákala údajně několik set diváků.
V roce 1931 byly v regionálním tisku uveřejněny alternativní návrhy na zastavění uvedeného prostranství (např. kladenský stavitel Václav Náprstek předložil 9 variant). Nejčastěji se na tomto místě navrhovala budova okresního soudu. Ve třicátých letech byly postaveny městské činžovní domy přiléhající k budově pošty a dále fronta domů v dnešní ulici Ivana Olbrachta.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Ještě na katastrální mapě z roku 1946 je toto prostranství rozděleno na 9 parcel, podle tvaru evidentně určených k zastavění. Toto se však dodnes nestalo.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současném územním plánu města Kladna je uvedené místo určeno ke stavbě parkoviště, podobnému parkovišti za kaplí sv.Floriána.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
