Jarošův mlýn

První doložená zmínka o rodu Jarošů usazených na mlýně ve Zboňku je již z roku 1518.

1585 Jiří Jaroš

1742 mlýn zakoupila rodina Jarošova od velkostatku v Letovicích.

1826 Jan Jaroš

V roce 1857 celý mlýn vyhořel, požár údajně vznikl od jisker projíždějícího parního vlaku. 

V roce 1860 byl mlýn obnoven do dnešní podoby. Původně přízemní objekt byl zvýšen o patro a mlýn vybaven zařízením, které se v téměř nezměněné podobě dochovalo dodnes.

1870 mlýn opět vyhořel, korce z hořících kol prý létaly daleko přes náhon.

1913 Ladislav Jaroš založil u mlýna elektrárnu.

V roce 1914 byla instalována Francisova turbína a zřízena elektrárna. V roce 1918 majitel mlýna kupuje nedaleký velký moderně vybavený Horní mlýn ve Svitávce, který svojí kapacitou postačoval pro okolní region a proto byl mlýn ve Zboňku zastaven a turbína nadále sloužila již pouze pro provoz pily a elektrárny.

Ladislav Jaroš, mlynář  a starosta mlynářského společenstva okresu Boskovice,  zahájil výstavbu elektrárny. Konkurs vyhrál koncern Breitfeld-Daněk (ČKD Blansko). Zbudována strojovna a kašna pro dvojčitou kašnovou Francioisovu turbínu. Elektrárenské vybavení dodala brněnská firma Bartelmus - Donát.

L.Jaroš vybudoval spoečnou všeužitečnou síť, která zásobovala 22 obcí.  Dodávaný proud byl střídavý 3x 15.000 V/220 V/ 120 V o frekvenci 50 HZ. Síť 15 kV šla přímo do větve Zboiněk - Jevíčko (Bělá, Borotín, Drválovice, Velké Opatovice, Pamětice, Podolí, Vanovice). Ostatní místa napájkelo napětí 5 kV.

V roce 1921 byl v sobotu usmrcen mlynářský dělník Jindřich Dvořáček z Újezdu u Kunštátu, který pracoval na elektrárně. V jedenáct hodin byl nalezen mrtev a nedaleko ležela pojistka, kterou se snažil zapojit. Podle lékařského posudku byl usmrcen okamžitě po zásahu elektrickým proudem.

V roce 1930 vlastní pilu, elektrárnu a již odstavený mlýn Ladislav Jaroš.

V roce 1948 majitel mlýna provedl rekonstrukci splavu v té době již prakticky znárodněného podniku.

Po znárodnění byly rozbity a zlikvidovány dva menší pomocné motory, velký motor byl odvezen a instalován v průmyslovém podniku jako záložní zdroj.

Po navrácení objektů v restituci majitel zmodernizoval elektrárnu a v roce 1998 nahradil Francisovu turbínu, horizontální turbínou Kaplanovou o maximálním výkonu 70 kW, turbína však většinou běží pouze na minimální výkon. V současnosti majitel jedná s památkovým ústavem o možnostech získání dotace na restaurování mlýnských strojů a zařízení. Pokud se podaří mlýn rekonstruovat majitel by ho poté rád zpřístupnil.