Uživatel

Hledat

| Sign up

K čemu je zrno na mlýně, když není mleto.
(německé přísloví)

mlýn Štemflík

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Štemflík

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Pavlov

PSČ

393 01

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Pavlov u Rynárce

GPS

49° 23' 55.2'', 15° 13' 58.9''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Druhým mlýnem v katastru obce Pavlov na Pelhřimovsku byl mlýn s nezvyklým jménem Štemflík nebo také Dolní mlýn. Mlýn vznikl koncem 18. století a patřil k panství Pavlov. Více než stol let zde mlel rod mlynářů Veselých. V roce 1901 byla schválena při mlýně pila a mlýn měl tři vodní kola, 2 mlýnská složení a 4 stoupy. Před rokem 1930 byl mlýn zrušen, kola odstraněna. V r. 1931 žádá majitel mlýna a velkostatku a prvorepublikový politik Václav Donát o povolení instalovat ve mlýně dvojitou Francisovu turbínu k výrobě elektřiny pro potřeby velkostatku. V r. 1932 byla turbína zkolaudována.

Poloha vůči obci

Západně od obce Pavlov

Vodní tok

Bělá potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První republika (1919–1938)

Mlýn byl ve dvacátých letech minulého století zrušen, vodní kola odstraněna, aby následně byla instalována dvojitá Francisova turbína pro výrobu elektrické energie. Posledním mlynářem byl Matěj Kříž, který při mlýně postavil pilu schválenou dodatečně v roce 1901.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

Mlýn je v soukromých letech, opraven a turbína stále pracuje

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Veselý
Kříž

Historie mlýna také obsahuje:

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

07 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologie zrušena ve dvacátých letech minulého století
Dopis c.k.okresního hejtmana manželům Matěji a Anně Křížovým, majitelům mlýna čp.14 v Pavlově z 12.3.1902 – dáváno na vědomí, že do vodní knihy bylo zapsáno právo pohánět 2 mlýnská složení (jedno s francouským, jedno s českým kamenem), čtyři stoupy a pilu rámovou o jednom plechu vodou z rybníka Štemflík. Kupní smlouva z 23.11.1781 uložená v gruntovní knize Pavlovské I. Fol. 1

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Protokol z 29.4.1930 – schválení vodního díla v katastru Pavlova „...vodní dílo „Štemflík“ čp.14 s vodní nadržkou u Štemflíka č.kat. 62“. Vodní dílo se již delší dobu nepoužívá, mlýn zrušen, vodní kola odstraněna, zůstaly pouze 3 žlaby na vodní kola. Vlastník Václav Donát majitel velkostatku v Pavlově.
Dopis Václava Donáta Okresnímu úřadu v Pelhřimově z 2.7.1931 – záměr nahradit zrušená 3 vodní kola vodního díla Štumflík čp.14 v Pavlově dvojitou Francisovou turbínou na spád 3 m, průtok 450/300 l/s, výkon 14,4/9,6 HP. Turbíny budou pohánět generátor 16 kW pro výrobu elektrického proudu výhradně pro potřeby velkostatku.
Při kolaudaci 3.5.1932 zasazen nový pevný bod v jižní obvodní zdi budovy.

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

pila

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Protokol z 7.8.1901 – dodatečné schválení pily a zasazení normálního znamení. Mlýn má 2 mlýnská složení a pilu. Kola mlýnských složení měří v průměru – první u zdi nepřístupné, druhé pro pilu 2,43 m, třetí 2,52 m. Šířka ve věnci – první ??, druhé 100 cm, třetí 90 cm. Pila rámová se skládá z 1 plátu. Proti schválení není překážek za určitých podmínek, většinou bezpečnostních.

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
rybník
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Mlýn bere vodu z rybníku Štumflíku zvláštními vantroky ke třem stavítkům, od kterých se rozvádí voda zvláštními dřevěnými žlaby k jednotlivým vodním kolům na svrchní vodu.