Uživatel

Hledat

| Sign up

Kdo je ve mlýně, je pokládán za mlynáře.
(ruské přísloví)

Nemojovský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Nemojovský mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Nemojov

PSČ

393 01

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Nemojov

GPS

49° 23' 47.4'', 15° 15' 50.2''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn s tak velkou mlýnicí, technologickým vybavením, zbytky turbíny a pomocného motoru, které jej poháněly byl v tomto odlehlém kraji překvapením. Dalším překvapením byl zápis v matrice fary Rynárec z 11.4.1713, který mlýn vzpomíná. Zápisy dále dávají tušit, že se mlýn potýkal s obdobím kdy pracoval s obdobími, kdy o něm není řadu let zmínka. Rozmach mlýna začal příchodem mlynáře Paclíka koncem 19. století, který už v r.1907 instaloval turbínu. Ta byla vyměněna za novou mlynářem Pechem v r.1932. Zub času se na mlýně v posledních desetiletích podepsal. Nynější majitel objekt intenzívně opravuje

Poloha vůči obci

O samotě jihozápadně od obce Nemojov

Vodní tok

Nemojovský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Zápis v matrice fary Rynárec:

Z mlýna Nemojovského leta 1713 11. dubna. Pokřtěno jest dítě jménem Kateřina, otec Karel Vopálenský, matka Anna

1829 Václav Bálek

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1907 mlýn vyhořel a byl znovu postaven.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov

Název toku: Lešovský potok
Obec, čp. : Nemojov 13
Podnikatel: Alois Pech
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 10

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Vopálenský
Kozabka
Melichar
Norek
Balek
Mokrý
Paclík
Pech

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1713 Karel Vopálenský

1829 Václav Bálek

1930 Alois Pech

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

07 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Ve mlýně zůstala v podstatě technologie instalovaná po požáru v roce 1907, kdy byl mlýn přestavěn a místo vodního kola instalována Francisova turbína. V protokolu z 19.8.1907 se uvádí že turbína bude pohánět 1 kámen a vysévač v přízemí, válcový stroj v prvním patře a dále tarár, trieur, sortýr a moučné vysévače v podstřeší, jakož i příslušné výtahy

Technologické vybavení

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

Popis

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

Popis

VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov

Popis

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Stopy zůstaly pouze po poslední Francisově turbíně a pomocném motoru

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

pila
pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

Opis Protokolu z 28.11.1900 – jednání za účelem schválení pily. Pila umnístněna ve zvláštní dřevěné budově v bezprostřední blízkosti mlýna. Pila rámcová o 1 plechu poháněná zvláštním kolem, na které přitéká zvláštním žlabem z rybníka. Kolo má průměr 3,42 m a šířku 92 cm a je na svrchní vodu. K provozu nebyly námitky, nutno splnit nařízená zejména bezpečnostní opatření.

Prokol z komisionélního šetření 18.11.1902 – jak je poháněna hospodářská mlátička a řezačka. Prohlídkou zjištěno, že mlátička a řezačka jsou hnány pomocí transmise, která je spojena při práci s vodním kolem hořejšího mlýnského složení. Proti pohonu nebylo námitek.

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
vantroky
rybník
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

V protokolu z 19.8.1907 se uvádí, že voda k turbíně bude přicházet železobetonovými vantroky o šířce 1,2 m, které před vtokem do turbínového poutrubí se značně rozšiřují a jsou opatřeny dvěma stavidly, z nichž jedno zahražuje rouru vedoucí a turbínu a druhé pak otvor spojující vantroky s odpadním kanálem.

Po výměně turbíny v roce 1932 byla voda přiváděna z rybníka a k turbíně železnými rourami.