Uživatel

Hledat

| Sign up

Jsou-li mraky na kopcích, vrátí se brzy ke mlýnům.
(anglická pranostika)

Tichý mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Tichý mlýn

Čp.

234

Bývalé čp.

Ulice

U Radětína

Lokalita (vesnice, město)

Pelhřimov

PSČ

393 01

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Pelhřimov

GPS

49° 27' 0.0'', 15° 13' 52.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

O vzniku mlýna nejsou zprávy, ale v archivu je opis smlouvy z roku 1760, kdy jej královské město Pelhřimov prodává Václavu Drevesovi. Ve smlouvě je mlýn uváděn jako obecní mlýn nebo Fridrichovský mlýn. V dalších archivních dokumentech jsou zejména spory s mlynářem ze mlýna na Horním Hamru. Mlýn je také v Seznamu vodních děl z roku 1932 s třemi vodními koly na svrchní vodu.

Poloha vůči obci

Na sever od Pelhřimova u obce Radětín.

Vodní tok

Bělá

Číslo kulturní památky

Webové stránky

www.tichymlyn.cz

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Dokumenty SokA Pelhřimov – mlýn Pelhřimov čp.234, inv.č.919, č.karton.362
Opis smlouvy mezi královským městem Pelhřimov a Václavem Drevesem měšťanem ze dne 24. dubna 1760 o prodeji a koupi obecního mlýna pod Radětínem, nazývaného Fridrichovský, na nejisté vodě o 1 složením, 1 stoupy a olejnou a vším inventářem za sumu tržní 160 zlatých peněz a roční činži 30 zlatých, 18 strychů žita, 1 strych ječmene a 8 žejdlíků oleje. Dále smlouva obsahuje řadu dalších podmínek prodávajícího i kupujicího. Smlouva byla schválena v Praze 6. prosince 1760 Arnoštem Malovcem z Chýnova a Winterberku.

1829 Josef Prostecký

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov

Název toku: Bělá
Obec, čp. : Pelhřimov 234
Podnikatel: Fr. Tichý
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 3 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 8,99

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Pohan
Prostecký
Hrobský
Vytiska
Novák
Tichý

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

R. 1760 Václav Dreves

1829 Josef Prostecký

1930 František Tichý

1939 - Růžena Tichá, vdova (RR)

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

07 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Opis dopisu c.k.hejtmanství Františkovi Tichému z 29.9.1886 – osazení vodního cejchu a normálního znamení. Mlýn má 2 složení a stoupy. Tři vodní kola, dvě pro mlýnské složení, dolejší pro stoupy. Vodní kola jsou na svrchní vodu. Průměr kol 2,27 m; 2,22 m a 1,9 m. Mlýnské kameny průměr 77 cm.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
vantroky
normální znamení
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Opis dopisu c.k.hejtmanství Františkovi Tichému z 29.9.1886 – osazení vodního cejchu a normálního znamení. Mlýn dostává vodu z potoka Bělé a leží na levém břehu mlýnského náhonu. Nejbližší hořejší mlýn náleží Janu Vodrážkovi, dolejší mlýn v obci Kojčice Petru Svárovskému. Ve vzdálenosti 63 m nad mlýnem je jalový splav 4,5 m dlouhý se třemi stavidly. Vantroky u mlýna jsou 6,7 m dlouhé, 1,9 m široké a 0,67 m vysoké. Ve vantrokách jsou tři stavidla, pravé a prostřední prostřední pro mlýnské složení, levé pro stoupy. Za stavidly jsou žlaby pro jednotlivá kola. Vodní kola jsou na svrchní vodu.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisMlýn má 2 složení a stoupy. Tři vodní kola, dvě pro mlýnské složení, dolejší pro stoupy. Vodní kola jsou na svrchní vodu. Průměr kol 2,27 m; 2,22 m a 1,9 m.

1930 - 3 kola na svrchní vodu
1) hltnost 0,118 m3/s, spád 3,23 m
2) hltnost 0,112 m3/s, spád 3,23 m
3) hltnost 0,091 m3/s, spád 3,23 m
celk. výkon 8,99 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce