Uživatel

Hledat

| Sign up

Bez vody mlýn nemele.
(arménské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Podzámecký mlýn

Podzámecký mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Podzámecký mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Černíkovice

PSČ

517 04

Okres

Rychnov nad Kněžnou

Katastrální území

Černíkovice

GPS

50° 11' 15.7'', 16° 12' 46.8''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Velký barokní mlýn o čtyřech složeních, součást komplexu budov hospodářského příslušenství u černíkovického zámku. 1906 přebudován na elektrárnu pro osvětlení a další potřeby zámku, pracovala až do roku 1964. 1998 poškozen při katastrofální povodni, o deset let později stržen a náhon zasypán, dnes z mlýna zůstala pouze opěrná zeď u nábřeží Bělé.

Poloha vůči obci

100 m západně od zámku v Černíkovicích

Vodní tok

Bělá

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Vznikl patrně zanedlouho po vybudování tvrze v roce 1558 jako její příslušenství

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1636 získává jako konfiskát Hendrich Kraft z Lammersdorfu

1651 Soupis poddaných podle víry: Tomáš Rozum mlynář 30 let, manželka Marjána 29, syn Kryštof 10, dcera Anna 8, synové Mikuláš 6 a Václav 4 roky, dcera Dorota 1,5 roku, Jakub Nováčků 18 (učedník - Lehr Jung), Anna N. 17 let (služka - Magd). Všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení. Tomáš Rozum je zapsán v obci jako první před rychtářem, možná proto že byl nejblíž k zámku.

1676 zakupuje František Karel Libštejnský z Kolovrat, majitel rychnovského panství

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1906 mlýn přebudován na vodní elektrárnu pro osvětlení zámku a pohon hospodářských strojů ve dvoře

1929 instalována druhá turbína pro posílení elktrárny

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1959 generální rekonstrukce elektrárny

1964 provoz MVE zastaven

Vývoj po roce 1989

červenec 1998 mlýn poškozen při katastrofální přívalové povodni

2008 budova mlýna stržena a náhon zasypán

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Rozum

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1651 Tomáš Rozum

1676 hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat a dědicové

1939 nucená správa

1945 Hanuš Kolovrat Krakovský

1946 národní správa

1948 státní statek

JZD

1990 vráceno v restituci Kolovratům

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

08 2017

Dochováno

dochovány hospodářské části

Typologie podle urbanistického prostředí

vrchnostenský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

baroko do roku 1800

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Velká patrová budova, součást komplexu hospodářských budov, uspořádaných do U.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Původně o čtyřech složeních

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Elektrárna zřízena 1906, 1964 ukončen provoz.

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon odbočoval vpravo z řeky Bělé v místě, kde byla voda vzdouvána dřevěným jezem. Od stavidla šíře 1,8 m náhon nejprve mířil šikmo od řeky, aby se po chvíli narovnal a dále kopíroval zpovzdálí řeku a zámeckým parkem pokračoval dál. Zde minul stavidlo pro napájení zavlažovacího systému luk a posledních 100 m již zakryt překročil silnici a zamířil k mlýnu.
1856 instalováno rozdělovací stavidlo, rozdělovalo vodu na jalovou, která odtékala do řeky a pracovní, která poháněla vodní kola o prům. 4,1 m. Odtud voda pokračovala ke stavidlu, jímž přicházela na vodní kolo o prům 3,8 m, které pohánělo pilu a později stroje v prádelně. Odpadní voda odcházela kanálem do řeky.
Vzhledem k častým poškozením po povodních byl zámecký jez posunut proti proudu až na solnický katastr. Dnes vpravo odbočující strouha bez stavidla jde nejprve ocelovým potrubím a otevřenou strouhou, kde se napojuje na původní mlýnský náhon. V zámeckém parku je dnes náhon využíván pouze k napájení rybníka a z něj se voda vrací do řeky. Část původního náhonu k mlýnu byla zcela zlikvidována po povodních 1998 a zbytek se stal příkopem bez užitku.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis3 vodní kola pro mlýn o prům. 4,1 m, 1 kolo pro pilu prům. 3,8 m.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis3 vodní kola pro mlýn o prům. 4,1 m, 1 kolo pro pilu prům. 3,8 m.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Popis1906 zřízena Francisova turbína o hltnosti 600 l/s, spádu 5,14 m a výkonu 30 HP
1929 druhá Francisova turbína s hltností 260 l/s, spádem 4,8 m a výkonem 12,5 HP