Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1448, kdy jsou v obci uváděny 3 mlýny.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1658 je v Urbáři heřmanoměstského panství u mlýna uváděna železářská výroba – kujnicí hamr, který zpracovával surové železo na kujné. Činnost byla ukončena pravděpodobně koncem 17. století.
V roce 1704 měl mlýn jedno mlecí složení, v roce 1757 je u tohoto složení uváděna stoupa.
Mlýn je vyobrazen na I. vojenském mapování z let 1764-1768.
1839 Antonín Koráb
Od poloviny 19. století je mlýn ve vlastnictví mlynářského rodu Korábových.
Vodní kniha z roku 1874 uvádí vedle obyčejného složení také složení umělecké, jahelník, krupník a pohon dvěma koly na vrchní vodu. Později se zde mlelo na dvouválcové stolici a na obyčejném složení s francouzskými kameny. Součástí vybavení byla loupačka.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
K instalaci na pohon turbínou došlo v roce 1919.
Do roku 1929 fungovala u mlýna varna povidel.
V roce 1930 byl majitelem Josef Koráb ml., narozený v roce 1906, mlýn převzal po svém otci Josefu Korábovi st. Byl posledním mlynářem na tomto mlýně, mlel do roku 1936. Pak už mlýn jenom šrotoval.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn šrotoval do roku 1970.
Budova je využívána k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Koráb
Historie mlýna také obsahuje:
od poloviny 19. století - rodina Korábových
1839 Antonín Koráb
20. léta 20. st. Josef Koráb st.
1930 Josef Koráb ml. syn
1939 - Josef Koráb (RR)
Zobrazit více
Vyprávění mlynáře Josefa Korába:
„Do roku 1929 jsme vařili švestková povidla v roubeném přístavku při roubené mlýnici v sousedství zděné obytné budovy. Přístavek stál až do roku 1941, komín od kotlů byl zaústěn do domovního komína. Ve varně stály 3 obezděné kotle se samostatnými topeništi. V každém kotli bylo míchadlo poháněné ozubeným kolem na malé transmisi, propojené řemeny s hlavní hřídelí od vodního kola, po roce 1919 od turbíny. Transmise i převody byly dřevěné. V prvním kotli se rozvářely švestky a míchadlo se tu otáčelo rychleji. Rozvařená břečka se pak přecedila přes síto při stálém roztírání březovým koštětem na sítu, kde zůstaly pecky. Ve druhém kotli se ji povidla vařila a ve třetím za nejpomalejšího chodu míchačky se zahušťovala. Pak se ukládala do dřevěných škopků a převázala papírem. Vydržela dlouho.“ (zdroj: L. Štěpán, I. Šulc: Chrudimsko. Vodní mlýny a další zařízení na vodní pohon)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
