Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn vznikl před rokem 1714. Od roku 1757 uvádí tereziánský katastr u mlýna pilu. Měla jeden řezný list.
Mlýn je vyobrazen na I vojenském mapování z let 1764-1768.
V roce 1839 je ve stabilním katastru uváděn majitel Josef Pohl.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1874 měl dvě mlecí složení s krupníkem, pohon dvěma koly na vrchní vodu o průměru 520 cm. Později bylo instalováno umělecké složení s válcovou stolicí.
V roce 1910 pořídil majitel mlýna a pily František Chládek celokovový katr ze mlýna v Dlubini vybavený sámovačkou. Pila byla poháněna vodním kolem o průměru 520 cm.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem Stanislav Chládek. Objekt byl evidován jako mlýn a pila. Od roku 1930 fungoval pomocný naftový motor, který poháněl pilu. V roce 1933 dostala budova dnešní podobu. V roce 1938 byla k vodnímu kolu pro pilu dovezena hřídel ze Čmelíkova mlýna ve Svídnici.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V roce 1939 byl instalován pomocný elektrický motor.
1939 - Stanislav Chládek, nájemce Jan Polášek (RR)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Poslední mlynář Stanislav Chládek mlel do roku 1951. Pila řezala až do roku 1972.
Od roku 1990 provozuje v objektu pilu Rudolf Chládek, syn posledního mlynáře Stanislava Chládka. Pila je poháněna elektromotory.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1839 Josef Pohl
1930 Stanislav Chládek
1939 - Stanislav Chládek (RR)
Rudolf Chládek
Sekerník Jan Vondráček mladší vyprávěl o rozebrání kola ve Čmelíkově mlýně ve Svídnici (CR):
"V roce 1938, kdy tam zaváděli turbínu, jsem zdejší vodní kolo o průměru přes tři metry rozebral a postavil ve mlýně u Švandy v Ležákách. Z původních dvou metrů jsem jej zúžil na jeden metr. Dříve tam bylo vodní kolo převezené z pily v Holetíně od Vaška. Hřídel ze Svídnice koupil mlynář Chládek pro svůj mlýn a pilu v Kostelci u Heřmanova Městce.“
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
