„Dle smlouvy postupní z 13. 11. 1898 postupují František a Marie Tománkovi mlýn Čp. 2 se všemi pozemky a vším příslušenstvím, 2 vozy, 1 pluh, 1 brány, ve stodole mláticí stroj a čisticí stroj, 1 pásovou pilu, která je mimo mlýn a upravená při stodole, z dobytka 1 kobylu ryzku, 1 krávu, 1 ročního býčka a 1 mladou prasnici svému synu Františku Tománkovi a jeho manželce Františce se 3 000 zl. věna.
Postupující rodiče si vymiňují: Užívání dvou světnic hospodářových ležících k polední straně, a to beze všech překážek a vždy volným přechodem přes velké světnice, skrze něž vedou dveře do světnic menších, jedné v 1. poschodí a 1 dole při zemi, v chlévě místo pro dva kusy dobytka, kde si budou přáti, pak místo neb chlév pro 1 větší prase, ročně 4 kopy slepičích vaje4 každý čtvrt roku 1/3 ovoce ze zahrady, dříví kolik pro svoji potřebu spálí, ve stodole skládku pro obilí ze svých polí na 1 půli zádění s právem si na hospodářových strojích obilí vymlátiti a vyčistiti a na přilepšenou každý měsíc 5 zL a budou moci rodiče dle svého přání ku své obsluze mužskou či ženskou osobu k sobě vzíti. Poněvadž pan otec má více pronajmutých rybníků, i u mlýna vyhrazuje si právo, že každého roku zjara dle svého přání sloviti a do sádek k tomu zřízených si ryby uložiti (...) pak právo, aby lidé, kteří přijdou neb přijedou kupovat ryby, mohli vždy a beze vší překážky přicházeti a vyhrožuje si až do své smrti ke svému užívání altán ku hlídce a vážení ryb postavený."
